1.5.2024

rajnet

   

rubriky

Region
Města a obce
Turistický servis
Ochrana přírody
Památky
Tipy na výlet
Cykloservis
Zajímavosti
Představujeme
Lidé
Historie kraje
Názory
Odjinud
Rozhovory
Různé
Redakční zprávy
Archiv článků

RajNet

Redakce
Ikonka RajNetu
Napište nám
Hlavní stránka
Archiv článků

Turist. informace

INFOCENTRA
MUZEA v regionu
DOPRAVA

HRADY

Valdštejn
Kost
Trosky
Valečov
Frýdštejn
Rotštejn
Bradlec
Kumburk

ZÁMKY

Mnichovo Hradiště
Dětenice
Humprecht
Hrubý Rohozec

RajNet - Český ráj

Rajnet on-line

Rajnet si nyní čte 2279 lidí.

Počet přístupů

1437

audity

RajNet

Nastavit RAJNET jako startovací stránku. Nastavit na start

Nastavit RAJNET do oblíbených položek. Do oblíbených

novinky e-mailem

Výpis komentářů k článku : CYKLOTURISTIKA S OTAZNÍKY

Pro Bohouše [ODPOVĚDĚT]
Jan Štěpánek - 27.5.2005 8:48:28
Bohužel, jedinou skutečně účinnou regulaci mívají lidé v hlavě. Některým chybí a retardéry takový deficit nenapraví. Vaše zážitky mohu doplnit o další, utrpěné ve stejný den. [1] Dvanáctihodinové závody mopedů na části silnic v okolí Bosně, Kněžmostu a Srbska. Boleslavský deník o této kratochvíli vtipně nazvané "12 hodin v ráji" mj. sdělil "Některé stroje dosahovaly až osmdesátikilometrové rychlosti, což pro turisty byla často doslova šokující podívaná." Soudím, že turisté byli šokováni něčím zcela jiným. [2] Svižný autoprovoz na účelových komunikacích, třeba z Podhůry přes Dolní Mlýn na Troskovice, ze Střehomi směrem na Dobšín, z Kacanov přes Olešnici do Skokov a dál. Hvězdou dne byl zhruba desetiletý kluk, který se učil řídit Octavii ze Střehomi směrem do Plakánku. [3] Odpadky jako jsou láhve, plechovky a jiné, které za necelý měsíc přibyly v okolí cest. Množství lidí, kterým v hlavě "něco" chybí, utěšeně narůstá. Hezké výlety přeje J.Š.
hrůza [ODPOVĚDĚT]
Bohouš - 25.5.2005 9:11:04
Zrovna minulou sobotu jsem byl na stezce mezi Hrubou Skalou a Valdštejnem. Chodíme tudy s dětmi každoročně. Letos jsem se však nestačil divit náporu "rádoby cyklistů", kteří se řítí z kopce po zpevněné cestě cca 30km/h a snaží se kličkovat mezi hloučky turistů ani mžikem nepomysle na to, že někdo může udělat nepředpokládaný pohyb směrem do trasy onoho cyklisty. Asi bych na cesty kromě některých jiných "doporučení" pověsil informaci o tom, že nejsme na závodní dráze! Nebrojím proti cyklistice v Č. Ráji, (sám tam také jezdím), ale jisté usměrnění provozu by nebylo na závadu. (třeba zpomalovací retardery apod.) Vrcholem byla jízda skůtru na trase Valdštejn-Hr. Skála. To už jsem si říkal, že to má někdo v hlavě řádně "vymaštěný". Prostě je potřeba nasadit kontrolní orgány a trestat škůdce!!! Sportu zdar. B.
Re: Cyklista vadi, turista ne? [ODPOVĚDĚT]
LOgo - 19.4.2005 9:38:34
Už aby to tak bylo,bude tam zase alespoň klid!!!!!
Re: Ad: Fenomén temporátního zákazu kol [ODPOVĚDĚT]
P.J. - 23.4.2004 19:36:11
Dovolte ještě jednu připomínku - 5) Český ráj se nikomu nezavírá!! Mimochodem, i ta "privilegovaná skupina vědců" (jak píšete) se musí řídit určitými pravidly, i onen "privilegovaný" výzkum je vázán na souhlas orgánu ochrany přírody, majitele pozemku atp.
Re: Ad: Fenomén temporátního zákazu kol [ODPOVĚDĚT]
P.J. - 23.4.2004 19:22:06
Rád Vám odpovím - nejprve obecně: 1) Správa CHKO nevychází z pouhého studia odborné literatury, ale naopak jednotliví specialisté se Správou CHKO Český ráj (stejně jako s jinými institucemi) na žádost Správy spolupracují nebo pro tuto instituci vypracovávají dokumenty o výsledcích výzkumů, zejména jednotlivé posudky a doporučení ochrany (např. k plánu péče). 2) Sama Správa CHKO Český ráj taktéž disponuje vlastními odborníky. Nyní k Vašemu poslednímu dotazu: 3) Pískovcový mikroreliéf netvoří jen voštiny. Pokud Vás konkrétně zajímá stáří voštin - nejmladší (vesměs slabě vyvinuté) okolo 100 let, běžně 2 - 4 staletí i více; na některých skalních blocích lze však spatřit i voštiny dvou nebo třígenerační (tzn. i více než tisíc let starý mikroreliéf v podobě voštin). 4) V případě dalších konkrétních dotazů se prosím obracejte na Správu CHKO, kde jsou mj. k nahlédnutí nejnovější materiály k tématu pískovcového fenoménu. Řadu věcí naleznete ve zmíněných publikacích.
Ad: Fenomén temporátního zákazu kol [ODPOVĚDĚT]
I. Laengsfeld - 23.4.2004 10:07:13
Nic proti vedecko vlastivednym zalibam ohledne mikroreliefu, zpusobu zvetravani piskovcu apod. Ale v momente, kdy vedecky zajem(udajny nebo i skutecny, kvalitni nebo treba jenom provincialni; tuhle otazku sotva lze rozhodnout jen pohledem na soubor citaci a prip. vedeckych hodnosti zucastnenych) slouzi jako spoluargument pro svevolny zakaz pohybu velkeho mnozstvi dalsich lidi v sirokem uzemi, stava se ze soukromeho vedeckeho zajmu otazka verejna, at se to prislusnym vyzkumnikum libi nebo ne. Jeste lze pochopit hledisko archeologicke, nesetrny pohyb verejnosti treba v jeskynich muze ucinit z tohoto hlediska asi opravdu nenapravitelne skody. Ale treba ty mikroformy reliefu skal? Proc by zrovna cykliste je meli (mit zalusk) umyslne ci neumyslne nicit vic, nez ostatni navstevnici? Obecne vsak je nazor typu "tahle krajina je tak krasna, zajimava a cenna, ze ji radeji zavreme vsem - ovsemze krome nas samotnych... privilegovanych ochrancu a vyzkumniku" sice lidsky mozna pochopitelny, ale v netotalitni spolecnosti perspektivne tezko obhajitelny. Jinak pozoruji, ze jiz zmizely, zda se, argumenty typu "cykliste nici unikatni kvetenu Ceskeho raje". Kvetena Ceskeho raje je totiz v zasade chuda a malo zajimava, snad krome bazinnych spolecenstev, ktera se zde nastesti uchovala v mire hojnejsi nez jinde... Je to tak? A pane Jenc, muzu mit jeden zcela konkretni piskovcovy dotaz? Jak moc jsou ty formy (mikro) reliefu recentni - a do jake miry jsou naopak treba spis pozustatky jineho, studenejsiho, sussiho nebo naopak vlhciho klimatu. Kolik je typicke stari treba tech vostin?
Fenomén. Pojďme s ním jinam. [ODPOVĚDĚT]
Roman Bém - 23.4.2004 8:45:52
Tušil jsem to. Podařilo se mi rozdráždit vědeckou ješitnost pana Petra Jenče. No Petře, kolega je inteligentní, byť "pouze" humanitně vzdělaný muž. Proto se zcela přirozeně pídil po oné vysoce respektované českorájské specialitě pojmenované "temperátní pískovcový fenomén" a nikoliv jenom pískovcový a nikoliv jenom temperátní fenomén, víme ? A protože dávám panu Štěpánkovi za pravdu, že kvuli tomu sem lidi na net nechoděj, tak už tady na téma fenomén ani neceknu. rb
Re: Pískovcový fenomén [ODPOVĚDĚT]
P.J. - 23.4.2004 2:52:39
P.S.S. vč. odkazů na www. seznam.cz
Pískovcový fenomén [ODPOVĚDĚT]
P.J. - 23.4.2004 2:45:32
Pojem "pískovcový fenomén" se v literatuře začal používat až ve 2. polovině 90. let 20. století; přesněji, zcela poprvé byl užit na semináři "Pseudokrasové jevy v horninách České křídové pánve", konaném v Teplici nad Metují v r. 1996. Odborná veřejnost věnující se pískovcové problematice se s tímto označením pro "soubor veškerých živých a neživých složek přírody vázaných na specifický typ pískovcového reliéfu (historicky ovlivněný antropogenními zásahy)" velmi rychle ztotožnila. Tento širší temín zároveň téměř vytlačil pojem jiný - "pískovcový pseudokras". Ne všechny jevy v pískovcích jsou totiž nekrasové, resp. kras připomínající! Jako zářný příklad většího měřítka v Českém ráji uvedu známou přírodní památku, která byla vyhlášena v roce 1996 pod názvem "Ondříkovický pseudokrasový systém" - jedná se o ukázkový příklad systému krasového (!); speleologické mapování zde bylo provedeno až na počátku nového tisíciletí. Nejen mezo- nebo mikroreliéf /vlastní hornina/, ale též flóra na pískovcích, archeologické památky v pískovcových skalních dutinách nebo na skalních plošinách, paleontologie v pískovcích,.. to vše je součástí "pískovcového fenoménu". Z literatury lze uvést např. články ve sbornících "Pískovcový fenomén: klima, život a reliéf" (Praha - Broumov 1998), "Pseudokrasový sborník" 1,2 (1999, 2002 - "Železivce"), jiné příspěvky lze nalézt zejména v časopisu "Speleo", též v "Ochraně přírody", velmi zdařilým dílem je rovněž ryze odborná monografie "Mezolit severních Čech" (Brno 2003)ad. P.S. pro R.B.- před chvílí jsem si na www. centrum. cz" zadal k vyhledání fulltextem "pískovcový fenomén" a naběhla mi celá řada odkazů - nejčastěji na stránky Geologického ústavu AV ČR (větš. biblio.) či Speleo, dále jsem byl odkázán na různé knihovny (vyhled. publikací), Karlovu univerzitu (IZV), na stránky NP České Švýcarsko, stránky Policka, zavítal jsem i na Valašsko...
Re: UNESCO vs. NP či NPR + cesty vs. příroda [ODPOVĚDĚT]
Zdeněk Bartoš - 22.4.2004 22:36:01
Proč přesvěčujete o světovém významu Českého ráje (či jeho některých lokalit) mne ? Přesvěčte odpovědné osoby, ať na unikátních lokalitách Českého ráje vyhlásí NPR, nebo ať rovnou vyhlásí celé současné území CHKO za národní park. Já osobně však asi nikdy nepochopím, proč v našich zákonech je JEN VZHLEDEM K CYKLISTUM (netýká se pěších, jezdců na koních, mechanizovaných prostředků na přibližování dříví či na pěstební práce) stejným způsobem chráněna lidmi uměle vytvořená zpevněná cesta či lidmi/stroji/koňmi vyšlapaná/vyjetá stezka/pěšina/přibližovací linka, jako přírodní, člověkem téměř nedotčená lokalita s výskytem vzácných květin, živočichů či neživé přírody. Chápu, že pohyb lidí např. v blízkosti hnízdišť vzácných ptáků, může vést k opuštění hnízda a k úhynu mláďat, nebo že neukáznění lidé mohou po sejití z cesty/pěšiny něco zničit, ale domnívám se, že řešením je příp. paušální zákaz vstupu na taková místa, nebo např. přítomnost stáže ochrany přírody (či policie) na rizikových lokalitách a ne "rasistické" a všeobjímající zákazy jídy na kole. Snažme se postihovat POUZE individuální prohřešky a být v tom důslední. Přitom je ale nutná informační otevřenost a vstřícnost k laické veřejnosti. Věřím tomu, že cedule s prosbou o ohleduplnost cyklistů k pěším a naopak, a upozornění na fakt, že i na všech účelových komunikacích přístupných motorovým vozidlům PLATÍ dopravní předpisy (a jejich nekompromisní vyžadování) by vedlo ke zlepšení situace na přeplněných cestách v letní sezóně. Literatura: JUDr. Pavel Fastr - Zákon o pozemních komunikacích s komentářem a vyhláškou, Linde Praha a.s., 1997, ISBN 80-7201-085-9. Jedná se o zákon č. 13/1997 Sb., paragraf 7 a o poslední odstavec Komentáře k tomuto paragrafu na str. 26.
Nadpis [ODPOVĚDĚT]
Jan Štěpánek - 22.4.2004 16:47:20
Vážení přátelé, komentáře k Cykloturistice s otazníky dosáhly tématické šíře od zvonků (na budově SCHKO a na bicyklech) přes Riegrovu stezku a právně-legislativní pochybnosti až k temperátním pískovcovým fenoménům. Těší mě to. Od toho diskuse jsou. V příspěvcích na RajNetu jsem se dokonce dozvěděl, že celostátní noviny uvádějí v přímých citacích něco jiného, než bylo skutečně řečeno. Bohužel jsem nikde nenašel konkrétní důvody, proč mají být zrušeny (později jen přeloženy) konkrétní tři cyklotrasy. Takové vysvětlení by možná pomohlo vyjasnit také problém s cedulemi, které během diskuse permutovaly ze zákazu na informaci. Ozřejmilo by se možná, jak se odpovědným činitelům jeví budoucnost cestovního ruchu na území Českého ráje. To by nejspíš zaujalo nejen cyklisty. J.Š.
Pane Jenc [ODPOVĚDĚT]
I. Laengsfeld - 22.4.2004 15:53:00
Podcenujete internet. Kdyz napisete pojednani do odborneho casopisu (doufam, ze jde aspon o Nature ci neco podobneho, tedy respektovany a dostatecne citovany mezinarodni casopis :-) resp. do sborniku "Od Jestedu k Troskam" precte si to par specialistu resp. par vlastivedne zamerenych nadsencu, vetsinou predduchodoveho ci duchodoveho veku (jako jsem treba ja :-) Kdyz ale napisete zdarily prispevek na internet, pretisknou ho samovolne a radi i jinde, a tim se muze Vase formulace dostat k nepomerne vetsimu mnozstvi (hlavne pak tech mladsich) zajemcu. Cili neni to vubec ztrata casu, napsat neco systematictejsiho na internet - treba sem - (muzete to pak prece pouzit i jinde). Treba detailni vysvetleni, jak a kde cykliste skodi unikatni vegetaci ci unikatnim geomorfologickym utvarum... Internet ma ovsem - proti regionalnimu tistenemu casopisu - jednu zakladni (ne)vyhodu; nebudete zde usetren reakci ani kritice, at mate zasluhy jake chcete, a svoje nazory budete treba muset obhajovat. Jde pak o to, zda se te kritiky nebojite. To neberte osobne, to plati pro kazdeho :-)
P.S. Pro Romana B. [ODPOVĚDĚT]
P. Jenč - 22.4.2004 15:38:57
P.S. pro přesnost opravuji svůj překlep - Ložek se jmenuje Vojen (psal jsem v chvatu, navíc mě neustále dopisování si s někým unavuje, ani já nedisponuji neomezeným časem). Ještě si dovolím doplnit, že naprostá většina uvedených jsou v zahraničí i u nás uznávaní odborníci.
Odpověď p. Bartošovi [ODPOVĚDĚT]
P. Jenč - 22.4.2004 15:22:59
Nominace na prestižní Seznam světového přírodního dědictví UNESCO je Vám málo pro pochopení výjimečnosti území?
Re: Trochu uhnu od tématu...Nezlobte se. [ODPOVĚDĚT]
P. Jenč - 22.4.2004 15:12:07
Pojem "pískovcový fenomén" byl do odborné terminologie zařazen ve 2. polovině 90. let (20. století)na základě velkého množství výzkumů, které poukázyly na předtím jen tušené "bohatství" a geomorfologickou pestrost pískovcových oblastí severních a seveovýchodních Čech (výzkumy na Českolipsku, v Labských pískovcích, Českém ráji i Broumovsku). Tato "netušenost" byla dána zejména tím, že se pozornost badatelů upírala prioritně na vápencový kras. Pískovcové problematice se věnuje jen hrstka specialistů. Hovoříte-li o AV, kterou jste měl na mysli, doporučuji navštívit pražský Geologický ústav - osobně nebo v literatuře se seznamtte se jmény Dr. Radek Mikuláš, Dr. Václav Cílek, ředitel Dr. Bosák, Dr. Volen Ložek (již jen spolupracuje, v důchodu, jinak mezinárodně uznávaný odborník), dále možno kontaktovat Dr. Adamoviče, Ing. Danielu Bílkovou (AOPK ČR - odd. ochrany jeskyní), čestného předsedu mez. komise pro pseudokras p. Jiřího Kopeckého (Broumov), Doc. Jiřího A. Svobodu (Archeologický ústav AV ČR - Dolní Věstonice) ad. (celkem asi 20 jmen - všichni, kteří se věnují pískovcům). Nebudu ani uvádět seriál veškeré literatury k tématu - zahltil bych tím RajNet a unavoval čtenáře odbornou problematikou. Co znamená "temperátní" si najdete v obyčejné encyklopedii - je totiž značný rozdíl mezi pískovci vlhkého mírného pásu a pískovci v aridních (suchých, pouštních) oblastech s horkých tropickým nebo subtropickým klimatem.
Re: Trochu uhnu od tématu...Nezlobte se. [ODPOVĚDĚT]
Roman Bém - 22.4.2004 0:26:46
... a zdravím Zdeňka Bartoše.rb
Trochu uhnu od tématu...Nezlobte se. [ODPOVĚDĚT]
Roman - 22.4.2004 0:15:05
Jóó ... temperátní pískovcový fenomén. Ten nás potrápil. Petře Jenči, nechci Vás příliš popichovat, tak doufám, že to vezmete sportovně. Povaha naší práce mne donutila, že jsem se o dotyčný fenomén museli s kolegou poslední dny hodně zajímat. Zde je kolegova zkrácená zpráva: V běžně dostupných zdrojích není možné pojem„temperátní pískovcový fenomén“ dohledat. Dotazem bylo zjištěno, že pojem „pískovcový temperátní fenomén“ není znám ani pracovníku AV ČR, který se zabývá křídovými pískovci. Pojem se nevyskytuje ani v autoritativních pramenech z oblasti geologie, jakými jsou Encyklopedický slovník geologických věd, Svoboda J. a kol., Academia 1983 a Geologie ČSSR I. Český masiv, Mísař Z. a kol., SPN Praha 1983. Pojem se zjevně nevztahuje ani na oblast botaniky.Odpověď na to, co je to vlastně „pískovcový temperátní fenomén“ nedává ani platná legislativa. S tímto termínem nepracuje ani zákon 114/92 Sb. ani vládní nařízení 508/2002, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český ráj a dokonce ani důvodová zpráva, vztahující se k tomuto předpisu. Při zadání klíčových slov do internetového vyhledavače (www.google.com, www.atlas.cz), se však objeví celkem 6 odkazů, odkazujících vesměs na materiály vydané Správou CHKO Český Ráj, či přímo na vyjádření paní RNDr. Šoltysové pro média. Z toho usuzuji, že se zřejmě jedná o jakýsi pracovní či interní termín, používaný zaměstnanci a spolupracovníky Správy.
Re: rozdíl mezi NP a CHKO ? [ODPOVĚDĚT]
Zdeněk Bartoš - 21.4.2004 23:28:32
Mimochodem, v NP České Švýcarsko jsem se téměř vůbec nesetkal s cyklistikou mimo značené cyklostezky nebo zpevněné komunikace. Pane Jenč, víte proč tomu tak asi je ? Protože v NP je podle zákona o ochraně přírody 114/92 na rozdíl od CHKO zakázané cituji "jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem organů ochrany přírody" !!!! Poslední roky (zejm. 1994 - 2003) přinesly množství nečekaných zjištění / vědecko-výzkumné projekty poukázaly na výjimečnost a pestrost pískovců české křídy Ač je mi divné, že by se před rokem 1994 uzemí Českého ráje přírodovědecky důkladně nezkoumalo, věřím Vám. Každopádně ale stálý výskyt vyjímečných přírodních jevů v Českém ráji jednoznačně ukazuje na fakt, že ani cca 120 let nadprůměrného (vzhledem k průměru ČR) rekreačního využívání tohoto území nezpůsobilo zánik těchto jevů. Každopádně je ale nutné, postupovat cestou práva a neobhajovat nesprávné jednání SCHKO ochranou vzácných rostlin či pískovcových útvarů. Pokud doposud nebyla odborná či politická vůle vyhlásit Český ráj národním parkem, nebo v něm na jedinečných lokalitách vyhlásit NPR, musíme to přijmout jako fakt a musíme se snažit to pádnými argumenty změnit.
Re: Re: Re: Paní doktorko [ODPOVĚDĚT]
P. Jenč - 21.4.2004 16:47:25
Výzkum pískovcového fenoménu severních a severovýchodních Čech započal teprve v 80. letech 20. století. Poslední roky (zejm. 1994 - 2003) přinesly množství nečekaných zjištění shrnutých v řadě odborných studií. Jednotlivé, většinou interdisciplinární vědecko-výzkumné projekty poukázaly na výjimečnost a pestrost pískovců české křídy (zejm. mezo- a mikroreliéf, sedimentární výplně skalních dutin - jejich výpovědní hodnota o charakteru krajiny a klimatických cyklech v minulosti, archeologie, zbytky přirozené vegetace vázané na prostředí pískovcových skalních měst atp.). Geomorfologicky nejunikátnější pískovcové oblasti temperátní zóny najdeme pouze v ČR (!!) - z těchto jako vůbec výjimečné lze vyjmenovat Český ráj a České Švýcarsko (!). Rozdíl mezi Rájem a Česko-saským Švýcarskem vidím jednoznačně v návštěvnosti a v rychlosti degradace krajiny. Mimochodem, v NP České Švýcarsko jsem se téměř vůbec nesetkal s cyklistikou mimo značené cyklostezky nebo zpevněné komunikace. P. Jenč, Ústřední odborná komise pro pseudokras ČSS
Re: Re: Paní doktorko [ODPOVĚDĚT]
I. Laengsfeld - 21.4.2004 0:15:05
Pani doktorko, poukazem na Taliban a naznacovanim, ze vyhaneni cyklistu z Ceskeho Raje vyplyva z jakehosi narizeni UNESCO lidi nepresvedcite, zkuste se i Vy v CHKO naucit reagovat zcela konkretne a bez demagogie. Ktere skalni utvary napriklad jsou tak supercenne, unikatni a jinde nevidane (skalnich mest je na severu Cech prece nemalo, ruzne ty zajimave formy mikroreliefu napr. vostiny jsou prece vyvinuty i na mnoha mistech bez jakekoliv navstevnosti, i mimo CHKO) a hrozi jim zniceni konkretne od cyklistu? Jakou vzacnou vegetaci nici cykliste? Co si z prirodopisnych publikaci pamatuji, tak treba kvetena a fauna Ceskeho raje je druhove chudicka a po pravde receno malo zajimava, kvuli ni to uzemi jiste na zadnem svetovem seznamu nefiguruje... No a erose je vlastne prirodni jev, at jiz eroze vodni, pesacka ci cyklisticka... Je ale pravda, ze piskovec v raji je vetsinou mekky a pesaci uz leccos za tech 100 let ponicili, asi udelali mnohem vice skod nez cykliste.
Re: Paní doktorko [ODPOVĚDĚT]
RNDr. Lenka Šoltysová - 20.4.2004 11:42:59
Vážený pane, 1/ jedná se o informativní cedule, které mají za úkol informovat cykloturistu na skutečnost, že vjíždí do oblasti, která není vhodná pro kola. 2/ zvláště chráněná území se vyhlašují z určitého důvodu a jsou určeny k ochraně krajiny, biotopů a jednotlivých druhů rostlin a živočichů. V rámci republiky se zvláště chráněná území vyskytují na cca 15% rozlohy, zbylých 85% je plně k dispozici všem. 3/ pro ojedinělost a unikátnost byla Skalní města Českého ráje v r. 2002 navrhnuty na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V červnu komitét (cca 114 států světa) rozhodne zda se Český ráj na tuto prestižní celosvětovou listinu zapíše. V současné době je více jak 130 přírodních památek na celém světě, na všech kontinentech. Takže se nejedná o žádný návrat totality, doporučuji Vám shlédnout stránky UNESCa. CHKO Český ráj by mělo tvořit povinnou ochrannou zónu navrhované památky. ČR nominovala první památku až po r. 1990 a v současnosti má 12 památek. Bylo by dobré argumentovat na základě ověřených fakt a třeba si přečíst základní legislativní normy platné v České republice či vzít na vědomí, že Česká republika dobrovolně přistoupila k mezinárodním úmluvám a je povinna plnit závazky z nich vyplývající. Faktem je, že ani památka UNESCO nezaručí záchranu skalních měst Českého ráje, příkladem může bát likvidace kulturní památky UNESCO v Afganistánu, kde i přes selosvětový odpor islámští fundamentalisté rozstříleli skalní sochy Budhů. Jejich ochrana opravdu záleží jen na nás. Každý má právo na kvalitní životní prostředí, ale zároveň povinnost o ně pečovat.
Paní doktorko [ODPOVĚDĚT]
Petr Ježek - 19.4.2004 1:59:12
Spousta slov a záplava ideologických floskulí má zakrýt to podstatné. Ochranáři rozmístili 200 zákazů, z nichž většina je zřejmě nezákonná. Navíc to pravděpodobně neprojednali s obcemi. Zákazům se proto nyní říká informační cedule (... a zákonům začneme asi říkat "nezávazná přátelská doporučení"). Když na to lidé poukážou, je to "uměle a zcela záměrně vyvolaná kampaň". Ani slovo o vlastní chybě - přesvědčení o tom, že jenom já vím co je dobré pro přírodu a ostatní jsou banda nevzdělanců. Povšimněte si také dalšího totalitního výraziva: "na četné výzvy obyvatel a návštěvníků, současná hysterie, rozhodnout se na kterou stranu se přikloníme..." Ohánět se zájmy ochrany přírody, sekýrovat přitom občany, nerespektovat zákony a ještě mlžit, tak to je cesta do totalitního pekla. Nerad bych to znovu zažíval. Proto je strašně dobře, že se lidi ozvali. Petr Ježek st.
Re: Otevreny dopis starostum obci z Ceskeho raje [ODPOVĚDĚT]
RNDr. Lenka Šoltysová - 16.4.2004 2:49:50
Současná hysterie vyvolaná milovníky horských kol v kontextu s umístěním informačních cedulí na stezkách v Chráněné krajinné oblasti Český ráj s názvem STEZKA POUZE PRO PĚŠÍ je jen další ukázkou nepochopení, netolerance a prosazování zájmů jedné skupiny nad zájmy ostatních. Cykloturistika v Českém ráji se stala v posledních třech letech fenoménem, který určitě nikdo nepředpokládal. Koncem 90. let byly na území CHKO vyznačeny cyklotrasy ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj. Součástí bylo i umístění řady cyklozábran a cedulí s přeškrtnutým kolem na pěších turistických trasách. V roce 2000 bylo Sdružení Český ráj iniciátorem podání žádosti o nominaci Českého ráje na Seznam světového dědictví UNESCO. V rámci této nominace se Český ráj stal středem zájmu cestovního ruchu. Sdružení i Správa nechaly vypracovat desítky studií, které analyzovaly nejen potenciál Českého ráje jako turistického regionu, tak především navrhly Strategii rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu v Českém ráji. Jednou ze studií byla i Optimalizace turistických a cykloturistických tras. V listopadu roku 2003 Správa CHKO Český ráj po řadě konzultací, na četné výzvy obyvatel, majitelů pozemků, hospodářů a návštěvníků Českého ráje nechala obnovit zničené cyklozábrany a původní cedule nahradila novými. Při jednáních na začátku roku 2004 o stabilizaci cyklotras skutečně Správa CHKO doporučila nejkritičtější úseky značených cyklotras přehodnotit a navrhla i jejich přemístění do míst, kde by nedocházelo k závažným zásahům do přírodního prostředí. Řádově se jedná jen o několik kilometrů. Protože nedošlo k dohodě, Klub českých turistů odložil přeznačení cyklotras. Je velmi smutné, že v době, kdy by se na zasedání Centra světového dědictví UNESCO mělo rozhodovat o přijetí Skalních měst Českého ráje na prestižní Seznam, tak je uměle a zcela záměrně vyvolána kampaň proti Správě CHKO. Celé 20. století bylo tím nejkritičtějším obdobím pro přírodu. Jsme svědky mizejícího přírodního dědictví rychlostí, která děsí. Moc dobře víme jaké důsledky měly, mají a budou mít naše činy. My všichni rozhodneme o budoucí podobě Českého ráje, o tom co zanecháme budoucím generacím. Právě rozhodnutí o ochraně krajiny a přírody Českého ráje již v roce 1955 by nám mělo ulehčit, na kterou stranu se přikloníme.
Cyklista vadi, turista ne? [ODPOVĚDĚT]
Michal - 14.4.2004 18:24:47
Trochu mne zarazi ten duvod - "ochrana prirody". V cem tam skodim jako cyklista, kdyz tam pesi turista nevadi? Cyklisti tam prestanou jezdit, mistni podnikatele aby se uzivili se preorientuji na bohatsi turisty ze zahranici a pro turisty z cech tam bude tak draho, ze zadny kolize hrozit nebudou, neb zahranicni turisti prijedou autobusem pod trosky a pak zase odjedou.
Otevreny dopis starostum obci z Ceskeho raje [ODPOVĚDĚT]
Roman Lipovy - 14.4.2004 13:37:30
Dobry den, chtel bych a) upozornit na diskriminaci jedne skupiny turistu v Ceskem raji a b) si stezovat na jednani CHKO, zrejme protipravni. Jiz nekolikrat jsme, jako cyklisticky klub na horskych kolech, prijeli k vam do Ceskeho raje, ubytovali se a jezdili po Ceskem raji. Vzdy jsme byli spokojeni. Podle poslednich informaci vsak dochazi k totalni diskriminaci cyklistu na horskych kolech ve vasi oblasti! Za techto okolnosti ani nemuzeme uvazovat o tom, ze bychom prijeli. Stejne tak doporucime jinym cyklistickym klubum, aby k vam jiz za techto podminek na pobyty nejezdili. Nase rozhorceni prameni z techto informaci: 1. clanek z novin - zakaz cyklistu mezi Hrubou Skalou a Valdstejnem 2. informace od mistniho cyklisty - zakaz prakticky vsech stezek v okoli Kosti: Kost- Pomniky (cerv.) Kost- Rytirova lhota (modra) Kost- Plakanek (cervena) Kost- Dobsice (modra) Kost- Libosovice (cervena) Dobsice-Podvyskersky mlyn (modra) 3. a take HLAVNE tento clanek: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=1739 !!! DOPORUCUJI PRECIST !!! 4. + dalsi informace v celorepublikovych periodikach Chtel jsem se jenom zeptat na vas nazor k tomuto stavu? Nevadi vam, ze ti), co tyto zakazy instaluji, timto diskriminuji jednu celou zajmovou skupinu turistickeho ruchu a odrazuji ji od navstevy vaseho kraje? Nevadi vam, ze to dokonce delaji protipravne ??? (dle toho clanku na serveru horydoly.cz) Od kompetentnich mist dekuji za jakoukoliv odpoved. Roman Lipovy CykloArt bike klub Koprivnice

Přidat komentář


***


Český ráj : Název Český ráj vznil přibližně kolem roku 1870 v Lázních Sedmihorkách nedaleko Turnova. Mezi tehdejší lázeňské hosty patřívali přední představitelé českého kulturního a společenského života.  Tito vlastenci, prodchnuti doznívajícím národním obrozením a romantismem té doby, vyjádřili svůj obdiv okolí Sedmihorek a nazvali je Českým rájem. Tento romantický název se stal tak oblíbeným a vžil se natolik, že se stal turistickým pojmem pro celou rozsáhlou oblast severovýchodních Čech



RajNet - vydává redakce.        -