Výpis komentářů k článku : Opravdu není žádoucí zvyšovat přitažlivost Českého ráje v údolí Plakánek? Isaacu, [ODPOVĚDĚT] Pankrac Tangent - 12.11.2004 2:36:03 nevim, koho myslis tou druhou stranou, ja se sporu neucastnim a nemuzu tudiz za nikoho odpovedet. Mam pocit, ze se dotycny snazi v citovanem textu ponekud hysterickym zpusobem zpochybnit aplikaci mezinarodnich umluv, ktere by mely byt pritom klicove pro jeho profesi, nebo ze ponekud zvelicuje udaje ze zahlavi doruceneho rozhodnuti, ktere muze podobne odvolavky obsahovat - jisty si tim byt nemohu. Ale na skutecnost se musis zeptat toho, kdo je k tomu kompetentni - viz muj dotaz na zacatku. Pankraci [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfeld - 6.11.2004 15:26:01 Jak zni tedy interpretace druhe strany, treba nasledujici casti textu, nechci hajit apriorne ani zajmy lidi s metropole (Praha, Boleslav) ani z okresniho muzea. Zname prece vsichni odstrasujici priklady chovani byrokrata jak z Vidlakova (no, malomesto byva v tomhle nekdy jeste horsi nez opravdovy venkov) tak " z Bruselu": Stejný projekt pro jiný – několik málo kilometrů vzdálený - mlýn však nedávno narazil na gigantický –mám zato jenom zdánlivě odůvodněný- odpor profesionálních archeologů, odborníků, který jim potvrdil razítkem ředitel muzea v České Lípě. Při pročtení dokumentu zaujme citace zákonů a dokonce i mezimárodních úmluv. Vytasili se s tolika „argumenty,“ že neinformovanému člověku tato expertiza tří zaměstnanců Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě logicky připadne oprávněná. Mimo to nese totiž úřední (kulaté) razítko. I to by se jim dalo odpustit, kdyby se českolipští experti trochu orientovali v čase a prostoru, osvojili si platné principy ochrany archeologických lokalit a archeologické památkové péče. „Nedoporučit k realizaci“ projekt vsazení kola mlýna do původních lůžek a obnovení náhonu patrně z 19. století by totiž ... Nemohl jsem uvěřit svým očím a mám zato, že českolipští archeologové by měli aspoň tušit, že podobné projekty nemají s archeologií nic společného! Z jediného pádného důvodu: dosud v Čechách nikdo nikdy nepovažoval náhon z 19. století za archeologickou památku a vsazení kola do lůžek do již vysekané skalní... Nadpis [ODPOVĚDĚT] Pankrac Tangent - 6.11.2004 13:18:12 Tak urcite je dobre, ze se o tom da diskutovat. Ceskeho raje se to dost dotyka, jde o zasahy na jeho uzemi. Spor sam (ktereho se ja neucastnim) je ale dost titernym. Abyste rozlisil, ktera strana ma vetsi vahu, jak pisete, musite tentokrate mit mnohem vic informaci, nez obvykle - to tady cini posouzeni velmi obtiznym: uredni dokumenty, zpravy o cinnosti lidi, pohledy SCHKO, celkovy kontext deni v C.r., vztahy uvnitr archeologicke obce, proste mnoho ruznych veci, ktere spolu jakoby nesouviseji, neni to jednoduche, ale pak se cloveku takovyto clanek jevi uplne jinak. Podle mne jsou smerodatne tyto momenty z obcanova textu: Jakym zpusobem se vyjadruje o lidech z muzea z Lipy a zpochybnuje jejich legitimitu a odbornost (jiz zminovano vsemi diskutujicimi). Sam je ale archeologem. Proc se s nimi nedomluvi na odborne rovine v ramci sve vedecke cinnosti? Takovato komunikace pres noviny naznacuje obrovskou prekazku a mne se jevi tak trochu jako cunarna. Pak se nedivte, ze se to nekomu nelibi, nota bene kdyz uz to dsteni siry pokracuje delsi dobu. Dalsi zajimavy moment je v zaveru textu: Cesky raj obycejnym lidem, ne urednikum. A kde jsou odbornici? Mne to, nezlobte se, trochu zni jako ta pomyslna vlada z lidu, kterou jsme tady meli tak pred 40 lety. Dale, spekulace autora o duvodech nezarazeni raje na seznam UNESCO je, s prominutim, uplna blbost, coz mohu kvalifikovane posoudit coby dukladny ctenar prislusnych dokumentu (viz net) a nevim, proc se nam snazi neco nabulikovat. A dalsi dobre momenty zminuji i reakce kolegu Jence a Pesi. - Jak vidite, fakt to neni jednoduche. S emocemi se takto citlive veci resit nedaji. Raj si musime chranit. Na zaver si neodpustim "temnou narazku", jejiz kontext bude zucastnenym stranam patrny: vypravy s detektory asi opravdu v raji nepotrebujeme a meli bychom se zasadit o jejich potlaceni. Re: Pankrac [ODPOVĚDĚT] I.Laengsfeld - 6.11.2004 11:46:08 No jo, ale jak ma nezucastneny rozlisit, ci argumenty v tomto sporu maji vetsi vahu? Co je dukazem odpudivych charakterovych vlastnosti kohosi - a co je pripadne jen velmi nepekna pomluva? To uz je lepsi rict invektivu primo "ten a ten udelal v te a te funkci v letech tech a tech takoveto podlosti". Protistrana necht pak vytahne zase svoje zbrane. Tady ocividne nejde o metodicky spor v otazce, "jak zvelebovat a chranit Cesky raj" ale o osobni vasne ci podrazy, at jiz soucasne ci minule. Prinejmensim z jedne strany. Takze je nutno je presentovat zpusobem, aby ctenar, pred kterym se tohle predvadi, mel moznost si usudek udelat na zaklade pokud mozno uplnych a neprekroucenych informaci sam. Tim "syndromem udoli" jsem nemyslel jedno urcite misto, kazdy v tomhle sporu (plnem temnych narazek) muze mit svoji pravdu, bud se maji obe strany vyjadrit co nejurciteji - nebo si maji nechat ten spor pro sebe. Nadpis [ODPOVĚDĚT] Pankrac Tangent - 6.11.2004 10:25:05 Za Vase chyceni se, mily Izaku, mam bod (cekal jsem, ze budete prvni). A pokud v prispevku chybi diakritika, nejedna se o gramatickou nespravnost. - Strucne: nemam duveru k tem, ktere ridila nase byvala rozvedka, a k tem, jejichz ciny jsou v prikrem rozporu se zasadami, ktere chteji po ostatnich, aby dodrzovali, a pak pisi tendencni a negativnimi emocemi nabite clanky, ve kterych napadaji sve kolegy a kazdeho, kdo jim v necem zabranil, aniz by pristupovali ke spolecnym vecem s pokorou - to vse se sjednocuje jednim oborem lidske cinnosti. To pokladam za neprijatelne, skretske, vadi mi to a myslim, ze k Troskam, Ceskemu raji a jejich dusi to vubec nepatri. Proto se k clanku stavim do protivahy a kdyz si prectu Vasi poznamku o strukturach, musim se smat. Pane Pankrac [ODPOVĚDĚT] I.Laengsfeld - 5.11.2004 23:36:43 Zkuste se vyjadrit gramaticky spravne - a navic tak, aby bylo jasne, co vlastne chcete sdelit tedy krome invektiv na adresu temer vsech "rusitelu" Vaseho (vaseho?!) hajemstvi. Podavat namitky vuci osobe autora takhle mlhave a pritom se zasti - tohle prece bylo charakteristicke prave pro representanty jistych - nastesti jiz neexistujicich - struktur minuleho rezimu. Tem se Vy jiste nechcete podobat... Ale dobre, aspon ja jako nezucastneny ctenar mam ted na zaklade Vaseho prispevku nutne vic duvery k osobe autora clanku :-) Blabol [ODPOVĚDĚT] Pankrac Tangent - 5.11.2004 14:58:45 1. Z clanku na me pusobi ukrivdene bolistkovani cloveka, kteremu vzali hracku. 2. Osoba autora je z mnoha duvodu pro mne neduveryhodna. 3. Na zaklade tohoto clanku muze generalizovat jen neznalec. 4. Problemy rovnovahy pri spravcovani chranenych uzemi, miseni ruznych zajmu, natlaku buranskych neokapitalistu ve statnich i soukromych strukturach, male informovanosti obyvatelstva, neuspokojiveho historickeho vyvoje, neuspokojiveho soucasneho vyvoje, kycaru, vedcu, cyklistu, vyletniku, ochranaru, tunelaru a blaznu nelze resit na zaklade takto neuplnych informaci v poblaznenem clanku. 5. Na recnickou otazku nadhozenou v nadpise nelze odpovedet. Kazdy ma totiz jinou motivaci. Nekdo by bral, jiny lakal, treti obiral, dalsi chranil a uplne jiny asfaltoval. A kazdy si na to odpovi svym tendencnim zpusobem. Syndrom hlubokého údolí [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfeld - 1.11.2004 10:34:03 Poprve mi to jednou pojmenoval zertem jeden obcan Turnova, rka zhruba neco v nasledujicim smyslu: Staci prelezt (smerem k Vam na sever) hreben Hamstejna a Kozakova - a hned jste v kraji, kde lide jsou jiz uplne jini, (chtel rici)omezeni a podezrivavi burani, natolik zblbli pobytem v tom svem malem doliku, ze maj v sobe neustalou nevrazivost nejen ke vsemu, co je za tim jejich kopcem ale i mezi sebou. Jo, to u nas v Turnove, tam uz ziji jen velkorysi, podnikavi a vzdelani obcane... :-) Ale bylo prece uz hure. Jeste za Marie Teresie rozhodovala prece vrchnost o tom, pujde li synacek poddaneho studovat. A tutez agendu resily koneckoncu i mnohe mistni stranicke organizace jeste pred 20 lety. Takze jisty pokrok k lepsimu tu prece jenom je, vezmeme li v uvahu tu staletou tradici, nutici byrokrata byt ve strehu, aby mu nejaka podvratna cinnost nahodou neunikla... Je proste treba se smirit s tim, ze malo (nebo spis az prilis dobre?) citelny zpusob rozhodovani mnohych uredniku mistnich i centralnich - to je danost, s kterou je treba pocitat temer v jakemkoliv spolecenskem systemu ;-) Nadpis [ODPOVĚDĚT] Jméno neuvedeno - 31.10.2004 19:01:03 Co mě zaujalo? Ba co víc, já vždycky přímo žasnu. Jak všichni všechno znají, okamžitě mají toho druhého prokouknutého a jsou schopni v minutě vyslovit nemilosrdný a zdrcující soud. „Chcete nám v Plakánku zbudovat Disneyland, postavíte do rezervace vycpané trpaslíky a budete tam prodávat mlynářské klobásy a pivo.“ Nebo z jiného soudku: „Chcete zdevastovat historickou památku resp. archeologickou lokalitu.“ A hezky od plic, v duchu doby, sebevědomě a útočně. A co mi naopak velice chybí? Otázky!!! Že se nikdo nezeptá. V jakém rozsahu chcete provádět zemní práce? Neohrozí se tím hodnotná fauna, flora, geologický jev ...? Uvažujete o celkové rekonstrukci mlýna? Co jste zjistili o historii mlýna v pramenech? Nevím, jestli moje další vyprávění alespoň některé „komentátory“ uklidní. To se vám jednoho letního večera roku 2003 potkalo ve Střehomi pět osob a povídali si o kouzelném okolí a dávné historii tohoto kraje. Když přišla řeč na pozůstatky tajuplného skalního mlýna ve Veseckém Plakánku všichni zpozorněli, každý o něm něco věděl, ale daleko více bylo nejasností. Obhlídka druhého dne přímo na místě napověděla více. Začali jsme tušit jak kdysi život v tomto koutku přírody pulzoval. Zatoužili jsme vyloupnout tuhle perličku ze slupky času, aby i nezasvěcený poutník mohl získat základní představu o funkci tohoto místa. Kdyby zas stružka vody mohla protéci zapomenutým náhonem, pleskat o zem pod vantroky nebo dokonce o lopatky malého modelu mlýnského kola. Nikoho z nás ani nenapadlo uvažovat o byť i jen částečné stavební rekonstrukci či o dalších atrakcích. Pro ty, kteří nevědí, jak „mlýn na obci“ (takto je jmenován v kronice obce Vesec, podle zápisu v ní zanikl kolem roku 1850) vlastně dnes vypadá. Jedná se o dvě polosvětničky zahloubené do skály a oddělené od sebe skalní přepážkou. Ta širší bývala mlýnicí a v té užší se točívalo vodní kolo. Jeho hřídel procházela otvorem ve skalní přepážce do mlýnice. Jeden ze skupiny byl výtvarník, který právě pracoval na ideálních kresebných rekonstrukcích několika památek pro připravovanou publikaci Jiřího Waldhausera „Archeologie Českého ráje“. Stejnojmenná výstava v Muzeu Mladoboleslavska, díky uvedeným okolnostem, již představila na obrázku také „náš skalní mlýn“ v plné kráse 19. století. Další dva ze skupiny snílků byli domácí, ze Střehomi. Od malička se tady proháněli po lesích, zatoužili zvelebit to zpola zasypané místo, přiložit ruku k dílu i zafinancovat nezbytné výdaje. Poslední z party byl dlouholetý dobrovolný strážce a ochránce přírody. Ten si vzal za úkol dohlížet na zachování všech přírodních hodnot území. Proto také první rozhovory nad záměrem proběhly s vedením správy CHKO Český ráj. Protože nebylo zásadních připomínek vstoupili jsme v jednání s majitelem pozemku, obcí Libošovice. Panu starostovi a posléze i zastupitelstvu se nápad zalíbil. Rozvinuli myšlenku o možné odbahnění rybníčku nad mlýnem a využití některého dotačního titulu. Připravena byla tedy žádost o povolení provést zemní práce. Ta však byla Správou CHKO Český ráj zamítnuta. Obec Libošovice, pokud je mi známo, nevyužila právo na odvolání. A to je, bohužel, konec pohádky. A kde že je ten archeologický zakopaný pes? Vlastně nikde. Skoro všichni snad víme, že toliko kdyby bylo žádosti vyhověno, tedy bylo-li by zahájeno stavební řízení, pak by bylo vyrozuměno stavebním úřadem územně příslušné archeologické pracoviště (tedy jmenovaná paní Ulrychová z Jičína), aby si provedla dohled u výkopových prací. Žádný Waldhauser si tady rozhodně nechtěl soukromě archeologicky kutat, co by také asi hledal v náhonu zasypaném cca před 40 lety při výsadbě smrkové monokultury. Jen s námi poseděl a na chvilku se nechal unést iluzí, že když se chce, tak se dobrá věc podaří. Tomáš Grindl jeden z pěti vyléčených Re: Re: Podivné [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfeld - 28.10.2004 0:01:15 Prave ze asi jde... Jde nejspis - tedy takhle se mi to jevi - o osobni nevrazivosti dotycnych, zabalene ovsemze do housti slozitych, byrokraticko "ekologickych" argumentu. Ale kdo se ma vyznat v tom, proc pana Waldhausera nemaji radi. Fair by bylo napsat pripadne invektivy (nektere byly naznaceny: "keltolog") primo a popr. argumentovat poradne, co se jim na vedecke cinnosti pana Waldhausera nelibi. Takhle to smrdi osobnimi nevrazivostmi, jesitnosti urednika s razitkem a zavisti ;-) Re: Podivné [ODPOVĚDĚT] Keltus - 27.10.2004 23:06:58 Já tomu nerozumím, ale o populární knížky o Keltech tu snad nejde, nebo jo? Podivné [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfed - 27.10.2004 21:33:36 Lide, ocividne spojeni spolecnou profesi a znajici se dlouha leta, na sebe nevrazivë na verejnosti utoci. Jako by nebylo i tak dost ruznych konfliktu mezi "ochranari" a "nepoucenou verejnosti". Oboje davam do uvozovek, nebot poucenost - ci lepe receno rozmysl, co chteji vlastne dosahnout - ochranaru ve mne casto vyvolava krajni skepsi spolu s velmi neprijemnym (nebot prilis pripominajicim doby minule) pocitem, ze ani universitni profesor prirodovedy ci archeologie si v Ceskem raji neskrtne, pokud nema patricne povoleni s razitkem prislusne mistni okresni instituce. Tak o co panove vlastne vecne jde, krome Vasi zjevne vzajemne nevrazivosti? Psani popularnich knih o Keltech pro mne neni ale zdaleka jeste kontraindikaci, cili priklonil bych se spis k nazorum dr. Waldhausera. Pokud tedy jeho oponenti neukazou opravdu vecne -bez pouziti nevrazivych poznamek na tema jakoby inkompetence jejich oponenta - v cem se pan Waldhauser myli. Odpověď "úředníka" Peši [ODPOVĚDĚT] Vladimír Peša - 27.10.2004 8:37:58 Po návratu z dovolené jsem byl opravdu překvapen! Na stránkách Rajnetu, které příliš nesleduji, se mé jméno objeví přetřásané hned v několika odstavcích laděných v netradičně konfrontačním stylu. Osobně musím přiznat, že "úředníkem" mě opravdu ještě nikdo nenazval, že bych si to vysloužil pouhým jediným podpisem? Dr. Waldhauser, archeolog muzea v Mladé Boleslavi, známý keltolog, keltoman a neúnavný popularizátor archeologie si vzal na mušku tentokrát skutečně neobvyklé téma - zaniklý mlýn z 19. století. Navíc událost, která se řešila již na jaře tohoto roku. Proč nereagoval před půl rokem, když záležitost byla aktuální? Anebo to je snad jen zástupný problém? Nyní několik poznámek k jeho výtvoru: Jako "plnorodák" by si Dr. Waldhauser měl ujasnit, zda chce opravdu v Českém ráji trávit dovolenou v klidu a bez davů senzacíchtivých turistů, anebo zda tady vybuduje několik kýčovitých atrakcí a na dovolenou pojede na Šumavu (tohoto rozporu si jistě pozorný čtenář všimnul). O co mu tedy vlastně jde, ptám se. Jako "občanovi" Waldhauserovi bych rád vzkázal, že opravdu není korektní zesměšňovat lidi, které vpodstatě vůbec nezná (nezná ani jejich správné jméno!) a které s kauzou mlýna nemají nic společného. To už není popularizace, ale bulvár a tam by profesionál - byť jako občan - zacházet neměl. Na závěr ještě pár slov k Dr. Waldhauserovi jako archeologovi. Nemá smysl opakovat fakta, které uvedl výše kolega P.Jenč. Dr. Waldhausera znám velmi dobře jako archeologa i jako člověka, vždyť jsme řadu let spolupracovali na výzkumech v Českém ráji i jinde. Moc dobře vím, jak mu záleží na poznávání jeho rodné krajiny, ale to nelze provádět za každou cenu. Každý neodborně provedený výzkum představuje nenávratné zničení archeologického naleziště a už vůbec by ho neměl provádět nepoučený laik. Že by se snad Dr. Waldhauser tento pocit spoluviny snažil vyrovnat nějakou "záslužnou" akcí? Osobně se obávám, že případ mlýna v Plakánku je pouze zástupným problémem a že skutečnou podstatu vzniku tohoto vášnivého příspěvku Dr. Waldhauser široké veřejnosti zatím úspěšně tají. Toto je mé poslední slovo ve veřejné diskuzi nad neveřejnými tématy. Všechny čtenáře zdraví Mgr. Vladimír Peša, archeolog Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Nadpis [ODPOVĚDĚT] ormis - 25.10.2004 9:57:05 Doufám,že snad dobře míněná snaha neskončí "pohádkovou"rekonstrukcí mlýna.Ta potom přitáhne tu část návštěvníků,kterým nevadí,že to je jen prázdá kulisa nemající s realitou nic společného.Budou se tu moci vyfotografovat a pak vyprávět o návštěvě přátelům.Dospělí si tu dají pivo a "Mlynářskou klobásu",děti navštíví "pravou" mlýnici s čerty.Všichni budou spokojeni a pak sednou na kolo,nebo do auta a poletí k dalšímu turistickému cíli... Možná by návštěvnosti více prospěla lepší údržba turistických stezek,ale to je jen můj názor.Naštěstí nepatřím k výše zmíněné skupině a tak nepotřebuji vodní kolo(asi poháněné elektromotorem,vody je tu málo),abych vesecký Plakánek navštívil.Spíše mi nad zbytky "skalního" mlýna vrtá hlavou,na jak slabém toku byl založen,když nedaleko je dostatek mlýnů na daleko vydatnější Klenici a že zakládat takový mlýn v 19.st. by asi nebyl moc dobrý podnikatelský záměr. Plak8nek [ODPOVĚDĚT] Dneboský - 24.10.2004 23:48:28 Diesneyland nebo rezervace? Před několika lety jsem si projel oba Plakánky naposled na kole. V širokém Kosteckém to byla pohoda. V horní části strže, zvané Vesecký Plakánek, jsem musel dost brzdit, ale žádného mlýnu jsem si tam nevšiml. Žádný tam také nestojí a proto je samozřejmě marné jej hledat v seznamu památek. Archeologické stopy nejsou stavba. Dnes se tam na kole nesmí, ale to mne nepřekvapuje. V Českém ráji masy cyklistů některé stezky doslova přeoraly a střet s kalícím cyklistou není pro pěšáka také nic příjemného. Adrenalinové sporty a přírodní krásy jsou holt o něčem jiném. Pamatuji původní vodní kolo u mlýna ve Střehomi, kde se již Plakánek rozevírá do polí. Jeho obnova u existujícího objektu byla historicky podložená. A vede k němu mimochodem silnice. Naopak novostavba veseckého mlýna (jak vlastně vypadal?) v stísněné rokli rezervace by tam měla stejný význam jako muzeum voskových figurin, vycpaní trapaslíci nebo kasino. Ti mohou stát a pumpovat peníze z návštěvníků kdekoli. Rezervace jsou zřizovány k jiným než komerčním účelům. Má-li někdo nadbytek energie, času a snad i prostředků, může pomoci Českému ráji při seriozním archeologickém výzkumu na staveništích dnešního kapitalismu jako jsou chystané průtahy dálnic a železnic nebo hektarová hypermarketiště. Z nivy Klenice mezi Řepovem, dálnicí a Škodovkou u Mladé Boleslavi mohlo tak být vytěženo více informací. Ing. Josef Dneboský, CSc Občan a třičtvrtěrodák Aha, takze tohle neni o archeologii [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfeld - 24.10.2004 20:07:18 Ale o vzajemne revnivosti a "kolegialnim" hazeni si klacku pod nohy... Jeste bych snad chapal, kdyby pri archeologii rekneme keltskych pamatek bylo respektovano uzemni cleneni te keltske doby... Nebo bych rekneme jakztakz chapal, kdyby specialista na Germany nechtel zpristupnit sve naleziste specialistovi rekneme na stare Slovany. Ale argumentovat uzemnim clenenim vytvorenym bolsevikem nekdy v 50 letech (ale i kdyby treba i za Franz Josefa, to uz je jedno) to je teda sila ! Moje vira v to, ze na CHKO krome blaznivych fundamentalistu pracuji take odbornici oddani svemu badani a dobrymi vzajemnymi kolegialnimi vztahy dostakla dalsi poradnou trhlinu Rub a líc [ODPOVĚDĚT] P. Jenč - 24.10.2004 5:20:24 Co je to pojem "archeologizace" by měl kolega Waldhauser, coby profesionál v oboru, velmi dobře znát. Podobně je tomu se stářím objektu (zánik v 19. století, počátky možná o něco málo dříve). Kolega Waldhauser rovněž nepochybně ví, že kromě archeologie pravěké a mediávální (středověké), existuje jako další oborová "subdisciplína" archeologie postmedievální, tzn. zahrnující období 16. - 1. poloviny 20. století (dále chronologicky navazuje již jen "historická současnost"). Mlýn viditelně prošel procesem archeologizace (vlastní stavbu mlýna dnes připomínají již jen záseky pro dřevěné konstrukce, kapsa pro kolo, artefakty nacházející se v prostoru mlýna pod zemí jsou archeologickýcm nálezem ve smyslu moderní archeologie i zákona o státní památkové péči, zcela zanesený náhon). Relikty mlýna s náhonem jsou archeologickou lokalitou - sám kolega menší zjišťovací sondáže v této lokalitě prezentoval jako archeologickou akci. Tuto měl mimochodem provést bez nezbytného souhlasu Správy CHKO (v přírodní rezervaci!) a to navíc na území okresu Jičín, kde nemá archeologickou působnost, záměr nekonzultoval ani s územně příslušnému archeologickým pracovištěm, kterým je jičínské muzeum. V předloženém projektu, žádosti, se počítalo s archeologickým dozorem J. Waldhausera (ze zákona nelze - jeho pracoviště nevlastní oprávnění vyzkumů na okr. JC). Jičínská archeoložka E. Ulrychová by tento odborný dozor provésti mohla, avšak podobně jako speleoarcheolog V. Peša či Z. Sklenářová z oddělení péče o archeologický fond v Čechách ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, pokládá záměr obce Libošovice (či dr. Waldhausera) za zbytečnou devastaci historické památky. Jinak ani nelze odkopání archeologických situací v prostoru mlýna nazvat. Správa CHKO Český ráj se svým stanoviskem rovněž vyjádřila negativně (podložila je konkrétními pádnými argumenty), kladně se k záměru nevyjádřil ani hydrogeolog. Osobně se domnívám, že jak Vesecký, tak Kostecký Plakánek mohou nabídnout mnoho přírodních i historických zajímavostí (unikátní travertinový vodopád v těsné blízkosti tzv. skalního mlýna, četné prameny, celková vegetační pestrost, historické lomy - ostatně i ty se obejdou např. bez lešení a na nich stojících umělohmotných figurín dělníků lámajících stavební kvádry). To vše nabízí naučná stezka Údolí Plakánek. Prekvapeni po docteni clanku [ODPOVĚDĚT] I. Laengsfeld - 23.10.2004 16:05:36 Ctu si to, rikam si - souhlasim se vsim, ano, ale - co kdyz tam je neco treba opravdu archeologicky cenneho, zbytky keltskych remeslych dilen ci neco podobneho. A treba ten podnikatel zahledeny do sveho mlynskeho kola, co tohle pise, takove veci neumi docenit proti opravdovym odbornikum ;-) Mam za to, ze ti "ekologove", urednici "ochranari" se jiz docista zblaznili... Přidat komentář

info k článku

nejčtenější

doporučujeme

reklama