Troskovice - Ozdobou malého rodinného penzionu pod Troskami se stal zajímavý zrestaurovaný piánový orchestrion z roku 1911. Novému majiteli naleštěný hrací stroj osobně předával zkušený restaurátor Pavel Klimov z Liberce. Podařilo se tak naplnit slib původní majitelce, která si přála, aby unikátní rodinný přístroj zůstal po jeho náročné obnově doma v Čechách. "Naposledy" - tj. asi před 80 lety - orchestrion hrával hostům v malé hospůdce nedaleko Jevíčka.

Majitel penzionu objevil hrací stroj, nyní vlastně nádherný sběratelský předmět, jako inzerát na internetu. Byl značně zanedbaný a měl rozbité obě skleněné výplně. Orchestrion je nyní plně funkční a spouští se vhozením mince. Hudební skříň v sobě ukrývá doslova malou kapelu - piáno a rytmickou sekci - činel, triangl a bubínek. O jejich hudební probuzení se starají dva dřevěné válce, do kterých jsou v přesných místech umístěny ocelové trny. To je vlastně srdce každého takového mechanického hudebního přístroje jako byly i flašinety, hrací strojky, zvonkohry atp. Vlastní pohon orchestrionu pak umožňuje ukryté těžké závaží. Hlavně originální válce nebo válečky jsou dokladem technického umu našich předků. Opravený orchestrion umí z každého válce zahrát až osm melodií známých z přelomu 19. a 20. století. V té době byla v Čechách jejich výroba na vysoké úrovni.

Orchestrion byl vyroben koncem roku 1911 firmou Františka Jebavého v Trutnově. Původní majitelka měla k němu velmi citový vztah. V pozůstalosti po svých předcích dokonce našla c.k. povolení Okresního hejtmanství v Moravské Třebové k veřejnému postavení hudebního automatu. Dokument má patřičné razítko hejtmanství a nezbytný kolek.

Jak Klimov naznačil, musel se hlavně zaměřit na celkovou opravu skříně orchestrionu. „Asi při různých hospodských strkačkách dost utrpěla", říká Klimov. „Zpevnil jsem její konstrukci, doplnil chybějící části řezeb a vsadil rozbitá skla, pojednaná secesním motivem. Celou skříň jsem nakonec vyleštil šelakovou politurou," popisuje svůj postup restaurátor. Podobně si pohrál s nástavbou orchestrionu, kde jsou hodiny s funkčním strojem. Na některých speciálních dílčích pracech se podíleli ještě Ladislav Sluka ml. ze Železného Brodu, Miro Kosťun z Prahy, Jindra Šmídová ze Šternberka a Pavel Pospíšil z Jablonce nad Nisou.

Liberecký živnostník na sebe prozradil, že se zabývá restaurováním veškerého historického nábytku všech slohů a různých starožitností. Zájemcům pořizuje i různé repliky. Také renovuje interiérové i venkovní historické dveře, opravuje skříně hudebních nástrojů, jako jsou klavíry a právě orchestriony, spinety, polyfony a jiné.

Klimov se také věnuje veškerému řezbářství, a tak zvláštností jeho uměleckého oboru je tvorba a obnova dřevěných erbů pro města a obce, které se často ztratily nebo v dobách minulých zničily. Příkladem je výroba ztraceného erbu města Český Dub, jehož dokumentaci opatřil PhDr. Tomáš Edel. Při obnově historického nábytku využívá dnes již takřka zapomenutých technik, například práci s mramorem, perletí, alabastrem, slonovou kostí, mosazí, mědí, alpakou aj. Své umění a dovednosti si nenechává jen pro sebe, posledních osm let se věnoval také mladým a začínajícím restaurátorům a pod Ještědem privátně vyučuje i řezbářství.

Klimovovy restaurované starožitnosti jsou často za dveřmi muzeí i v soukromých sbírkách jak u nás, tak i v zahraničí. Nově zrestaurovaný a plně funkční stoletý hudební klenot se stal ozdobou interiéru společenské místnosti penzionu pod Troskami. Je tam pro potěchu majitele i jeho hostů.
(moh)