Sdružení Dědina si zve zajímavé osobnosti

*  moh - 10.3.2010

Tatobity - Občanské sdružení Dědina připravuje téměř pravidelně každý měsíc - v hostinci U Studničků - večerní setkání, na které si zve zajímavé lidi z různých oborů lidské činnosti. Letos v pořadí už třetím hostem byl katolický duchovní Jan Nepomuk Jiřiště. Turnovský rodák a v současnosti správce farnosti v Bělé pod Bezdězem je například znám jako velký zastánce obnovy nejrůznějších - i těch drobných sakrálních a lidových památek. A právě o duchovním vztahu krajiny s jeho obyvateli se točilo vyprávění vzdělaného kněze a četné dotazy přítomných.

Příjemně vytopený salonek hostince se postupně naplnil. A to už Petr Pešek jako hlavní Salonek U Studničků byl svědkem dalšího vydařeného pořadu OS Dědinahostitel vzdělaného kněze představoval. Hlavně zmínil jeho studia na Katolické teologické fakultě UK v Praze. Také to, že se pár let staral o knihovnu Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a vedle duchovního a pastoračního působení ve své farnosti se ještě věnuje obnově památek v několika odborných komisích a občanském sdružení.

Slušně vychovaný farář nejdříve poděkoval za dobré jídlo, které mu nabídla teplá kuchyně u Studničků. "Tím jsem si zase posílil svůj duchovní vztah k vaší malebné obci Tatobitům," podotkl s úsměvem a pokračoval. "Hodně informací jsem o Tatobitech získal od zdejších spolužáků ve škole i na gymnaziu. Poznal jsem zdejší duchovní a do mnoha věcí mne zasvětil Ladislav Koucký, kastelán hradu Valdštejn, kde jsem několik roků působil jako průvodce."

Po svém představení se host pustil k tématu besedy. "Člověk vždycky kultivoval i naopak narušoval krajinu. Nejenom s ohledem hospodářským, aby ho půda uživila, ale dost často tam velmi silně působil i ten element duchovní. Krajina tak byla zušlechťována, ani ne tak programově, ale spíš intuitivně. Je třeba celá řada kapliček, křížů a božích muk atp., které tu naši českou krajinu tak příjemně člení. A my dnes obdivujeme, jak mistrně Petr Pešek (vlevo) uvedl zajímavého hosta faráře J. N. Jiřištěhojsou některé stavby v krajině zasazeny. To byla intuice, u našich předků to bylo dílo i jakéhosi vnitřního hledu. Někde je místo s křížkem podmíněno tím, že se tam stalo nějaké neštěstí, že se tam chodívalo procesím atd. My obdivujeme, jak často bylo takové místo vybráno, že zcela magneticky přitahuje náš zrak z mnoha úhlů. To je příklad řady kostelů a kaplí. Druhý takový způsob kultivování krajiny je potom přímo kompoziční zásah. To se v našem kraji výrazně objevilo v plánech Albrechta z Valdštejna. Zvláště kolem Jičína cílevědomě přetvářel krajinu. S pomocí často i astronomických měření vytvářel různé osy, třeba od Zebína přes dlouhou lipovou alej Libosad až někam k Veliši," uvedl i další příklady Jan N. Jiřiště.

Dále se hovořilo i o tom, že významnými proměnami zdejší kraj prošel také za mnohaletého působení majitelů hruboskalského panství pánů z Aehrenthalu. Například kultivace lesů, krajiny a budování různých turistických cest mezi Hrubou Skálou a hradem Valdštejnem začala ještě před vznikem Klubu českých turistů v roce 1888. Patří jim i zásluha na vzniku Lázní Sedmihorky. A na dotaz, co říká například na moderní křížovou cestu od malíře Vladimíra Komárka v kostele Konecchlumí, Jan Nepomuk Jiřiště přiznal, že se mu to líbí. Ve své farnosti pod Bezdězem také dává prostor pro výzdobu výtvarníkům i sochařům, kteří se podílejí na opravách, výzdobě a vůbec záchraně a oživení - jinak k zániku odsouzených sakrálních staveb. Nové a současné obrazy, plastiky jsou známkou toho, že kostely mohou žít současným duchovním životem.
(moh)

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 15.10.2024 18:23:08 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------