Hrubá Skála - Na Štědrý den dopoledne se už po mnoho let setkávají horolezci a přátelé sportu na symbolickém hřbitově uprostřed Skaláku, aby uctili památku účastníků Expedice Peru 1970. Vzpomínkovou mši letos tradičně sloužil husitský farář Aleš Jaluška. Letos se prostranství cintorínu mezi borovicemi zaplnilo na čtyřista účastníky, z nichž mnozí přinesli pod strmou stěnu s puklým sluncem svíčky nebo květiny.
Bývalý horolezec Aleš Jaluška byl oblečený do dlouhého černého taláru s rudým kalichem na prsou, kolem krku měl pak bílou štolu. V úvodu své horolezecké modlitby nejdříve poděkoval Hospodinovi za to, že se mohli všichni po roce ve Skaláku opět sejít.
„Děkujeme ti za všechny skoby, které ve stěnách vydržely, za všechny kamarády, kteří si v krizové chvíli nezapálili cigaretu, děkujeme ti za každou lavinu, která proběhla jinudy, než kudy jsme šli my nebo naši přátelé. Děkujeme ti za to, že můžeme dneska vzpomenout těch, kteří tu byli před námi, a kteří i tady ve Skaláku natahali cesty, po kterých jsme k vrcholům šli i my. A prosím tě, dej ať v tomto roce, který adventem začíná, z našeho středu nikdo neodejde. Dej ať nikde nepraskne žádná skoba, ať nikdo v rozhodující chvíli si nezapálí, ať žádná lavina, neběží přes nás nebo naše naše blízké...“
Potom farář Jaluška požádal přítomné o ztišení, aby mohli vzpomenout na kamarády, kteří to předchozí štěstí v letošním končím roce neměli. Zvláště pak vzpomněl kamaráda Bogana, který zemřel před dvěma měsíci ve francouzském Verdunu. Na letošní vzpomínkové akci už převládali mladí lidé, vlastně už třetí generace. V minulosti se tady na symbolickém cintorínu sešlo až tisíc lidí. Dneska byly zledovatělé cesty přes Saharu nebo kolem Mariánské vyhlídky pro staršího člověka dost komplikované.
(moh)