Hrad Veliš býval největším a nejvýstavnějším hradem v Českém ráji. Bohužel byl pro své kvalitní opevnění po r.1658 rozbořen a jeho zkázu dokonala těžba kamene.

Raně gotický královský hrad byl založen kolem r.1300 nejspíše Václavem II.na čedičovém suku na okraji Markvartické plošiny. Stavba Veliše mohla mít souvislost s vysazením nedalekého královského města Jičína. (Jičín vznikl někdy v letech 1297-1304 ) V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná r.1316. Královským hradem byla do r. 1337 kdy ji od krále Jana Lucemburského odkoupili Vartenberkové. V letech 1434 až 1452 byla v držení Valdštejnů, roku 1452 ji koupil zemský správce Jiří z Poděbrad. V roce 1487 hrad získal Mikuláš st. Trčka z Lípy. Za držení jeho rodu byla Veliš v druhé polovině 16. století výrazně rozšířena a přestavěna. Původní raně gotický hrad s jednou věží, kaplí a palácem byl přebudován na reprezentativní opevněné sídlo.

Po celé 16. století hrad střežil basilejská kompaktáta (Basilejská kompaktáta byla dokumentem upravujícím postavení utrakvistů v rámci církve v 15. a částečně 16. století), která sem byla převezena z hradu Lipnice. V letech 1593 až 1596 zásluhou Viléma Trčky z Lípy obdržel hrad ještě nový okruh předsunutého opevnění s mohutnými dělostřeleckými baštami. Dobře opevněný hrad s třemi věžemi a dvěma paláci koupil roku 1606 Jindřich Matyáš Thurn.

Po porážce stavovského povstání roku 1620 však musel jako jeden z jeho vůdců uprchnout ze země. Císařem konfiskovaný hrad koupil Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti r.1634 přešel do rukou Jindřicha Šlika.

Poloha na osamělém, nedobytném vrcholu se spolu s kvalitním dělostřeleckým opevněním stala hradu osudnou. Po skončení třicetileté války r.1648 bylo rozhodnuto srovnat se zemí hrady které se stávali základnou nepřátelských vojsk.
Na císařský rozkaz Ferdinanda III. byla Veliš v roce 1658 opuštěna a rozbořena. Rozebírání pustého hradu se zřejmě protáhlo až do konce 17. století. Zdivo bylo rozvezeno k jiným stavbám (např. zámek v Milíčevsi z let 1677-1679) a kopec osiřel. Hrad nezmizel docela, zbytky jeho zdí dál stály na hradním kopci.
Při vyměřování stabilního katastru v letech 1824 – 1825 se Veliš stala významným trigonometrickým bodem, kterým je dodnes.

V roce 1879 se na Veliši začal ve velkém těžit kámen a do hradního kopce se zakously lomy. Těžba probíhala nejprve ve štole proražené od severu ( podzemní lom umožňoval pracovat v zimě, kdy nebyla jiná práce), později povrchová těžba prorvala hradní kopec skrz naskrz. Veliš připomíná ohromnou zkaženou a vykotlanou stoličku. Svahy kopce ještě připomínají původní tvar návrší, uvnitř však zeje propast. Za několik let byly zbytky hradu zničeny. Trigonometrický bod zachránil jižní část Veliše, kvůli jeho ochraně byla těžba zastavena. V roce 1942 byl vedle trigonometrického bodu (430 m.n.m) postaven cihlový observační pilíř, vysoký 10,5 metru, který dnes tvoří zdaleka viditelnou dominantu vrchu.

Jak Veliš vypadala už dnes bohužel nezjistíme, většinu trosek pohltil lom.Údajnou podobu hradu (obraz inspirovaný známou rytinou J.Harnische z r.1650 můžete vidět na jednom domku v Podhradí).

Cesta do hradu vedla stejně jako dnes od západu, z někdejšího podhradního městečka, prošla pod dělovou baštou (částečně zachována), zatočila vlevo a po severozápadním svahu vešla první branou (jen nepatrné zbytky) do hradu. Odtud pokračovala k bráně do hradního jádra s velkou hranatou věží. V jeho místě zeje dnes obrovská a hluboká (cca.25m) propast lomu. Současná cesta vede naopak vpravo, strmě vzhůru přímo k observačnímu pilíři. Z paláců na jižní straně zbylo dodnes něco základových zdí a zasutá studna(cisterna) tesaná ve skále. Z jižního vrcholu je pěkný kruhový výhled do kraje, viditelná je např. i Sněžka, Ještěd, Kunětická hora atd.

Přístupová cesta zpustlým sadem je ve špatném stavu, za vlhka je rozbahněná, eroze tu odkrývá suť z hradu. Lom není nijak zabezpečen, návštěvníkům hrozí při nepozornosti či uklouznutí pád do více než 20m hlubokého lomu s osudnými následky, jak o tom vypovídá křížek na observačním pilíři. V době vegetačního klidu je vidět jeho dno se zajímavými skalními útvary odhalenými těžbou.

Hrad je přístupný zdarma po žlutě značené cestě z obce Podhradí. Veliš je výborným cílem pro cykloturisty (kola však nechte pod hradem). Dostupný je např. ze Sobotky krásnou a málo navštěvovanou krajinou přes Zajakury, Nadslav, Bukvici a obec Veliš do Podhradí. Po návštěvě hradu můžete pokračovat do Jičína.