Turistická sezóna je v plném proudu, přehoupla se už do druhé poloviny, a tak jsem si vyšla na hrad Trosky „na kus řeči“ s tamějším kastelánem Mgr. Lubomírem Martinkem.

Pane Martinku, v těchto dnech, kdy sezóna vrcholí, hrad přímo „praská ve švech“. Můžete alespoň částečně zhodnotit letošní sezónu nebo dokonce srovnat například se sezónou loňskou?

Ptáte se na srovnávání, což je velmi těžké zodpovědět, to ve své podstatě ani nejde. Mám rád, když sezóna probíhá klidně a bez problémů. Pro mne není stěžejním měřítkem úspěšnosti sezóny návštěvnost hradu, pro mne je na prvním místě a tedy rozhodujícím faktorem spokojenost návštěvníků. Jsou-li spokojení návštěvníci, jsem spokojený i já. Pokud chcete statistický údaj, tak červenec svoji návštěvností téměř 29 000 lidí se zařazuje do průměru minulých roků a dosavadní celková návštěvnost přes 50 000 rovněž. Z tohoto hlediska je tedy letošní sezóna naprosto průměrná a nějaký rapidní úbytek návštěvníků nezaznamenáváme.

Můžeme tedy říct, že Trosky i v letošním roce jsou jednou z nejnavštěvovanější památkou Českého ráje?

Já si myslím, že ano. Svoji návštěvností přes 100 000 se skutečně řadí každoročně mezi nejnavštěvovanější památky nejen v Českém ráji, ale i v celé České republice.

Vrátila bych se ale ještě na začátek letošní sezóny. Co bylo letos pro návštěvníky připraveno a s jakými novinkami se letos na Troskách mohou setkat?

Velice rád se pochlubím, protože v letošním roce máme několik nových prvků na hradě. S jejich výstavbou jsme začali už na podzim loňského roku. Pro nás je hlavním pracovním obdobím jaro a podzim, protože jakmile se otevře návštěvníkům brána hradu, tak veškeré stavební práce musíme skončit. Na podzim se tedy začalo se stavbou bezpečnostního koridoru při vstupu na schodiště pod Babou. Jedná se o jakousi zastřešenou lávku, která má návštěvníky chránit před občas padajícími kameny.
Dalším prvkem je rekonstrukce a výstavba nového zázemí pro pořádání kulturních akcí zde na hradě. Postavili jsme takový roubený přístřešek a pódium pro vystupující kapely a další umělce. Na realizaci tohoto projektu jsem vysloveně hrdý, jsem moc rád, že se nám vše podařilo dotáhnout do konce.

Máte nějakou naplánovanou akci, při které byste využili právě ono zmiňované zázemí pro kulturní akce?

Za pár dní, tedy přesně 18. srpna zde máme již 5. ročník festivalu trampských písní, takže to vlastně bude taková zatěžkávací zkouška a zároveň určité pochlubení se, že je možné na národní kulturní památce i ve velmi nesnadných podmínkách zorganizovat pěknou a návštěvníky již vyhledávanou kulturní akci.

Kromě zmiňovaného festivalu trampských písní, který nese název „Trosecký širák“, chystáte ještě nějakou kulturní akci?

Trosecký širák už je taková tradiční akce a díky ní si vlastně připomínáme tramping, který byl počátkem minulého století i zde v Českém ráji velmi rozšířený. Snažíme se zavzpomínat na dobu, kdy tramping byl ve znamení poznávání přírody a sžití se s přírodou, ke kterému neodmyslitelně patřilo posezení u ohně s kytarou. Dnešní tzv. trampové se přestěhovali do hospod, kde nesmí chybět alkohol. Letos bude vystupovat dokonce 7 kapel, je to už pátý ročník.
Některé akce jsme zavrhli, protože jsme byli i kritizováni, že některé akce byly nevhodné pro národní kulturní památku. Zásadně jsem tedy vše omezil a máme tady jen zmiňovaného sokolníka a lukostřelbu, drobné občerstvení (půllitrové nápoje, tatranka) a prodej zmrzliny. Hradní atmosféru navozuje historický stan, který slouží jako kulisa v sousedství lukostřelby.. Měli jsme tady dvě kočovná divadélka, která si tu zahrála tzv. „do klobouku“. Vstupné tedy samozřejmě nezvyšujeme, je to vlastně součástí prohlídky.

V letech minulých si často návštěvníci posteskli, že nemají kam jít na toaletu. Změnilo se něco v letošním roce?

V letošním roce jsme to vyřešili velice radikálně, objednal jsem chemickou toaletu, která stojí asi 20 metrů před vstupem do hradu, což tento problém vyřešilo. Bohužel ani tak se nepodařilo zamezit „vykonávání potřeby“ v okolí hradu. Najdou se stále takoví, kterým chemická toaleta nevyhovuje a chodí si ulevovat k hradním zdem, což často dokazuje i zrovna ne moc příjemný zápach. Všem lidem se nezavděčíme a někteří jsou velmi nepoučitelní¨a bezohlední.

Většina památek, které jsou v majetku státu, jsou v pondělí zavřeny. V letošním roce ale hrad Trosky má pár pondělků otevřeno. Můžete mi k tomu říct pár slov?

Pondělky jsou zavíracím dnem stanoveny už několik desítek let a byly určeny jako sanitární dny, kdy je nutné provést běžnou údržbu objektu a kdy také tzv. „vypnou“ i pracovníci. Velká většina objektů je stále v pondělí zavřených, výjimkou jsou pouze např. velké zámky, kde je dostatek personálu, který se může zastoupit a vystřídat. My jsme tu pouze ve dvou a musíme vše zvládat, musíme poskytovat návštěvníkům kvalitní služby a při počtech, které jsem hned v úvodu uvedl, to opravdu není jednoduché, to mi věřte. Za provozu, který tu je, máme pouze pondělí, kdy se můžeme nejen postarat sami o sebe, jako např. nakoupit si nebo si jen vyprat, ale můžeme a musíme také dokončit úkoly ekonomického a administrativního charakteru.

Po dohodě s ředitelem Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci letos skutečně zkoušíme pár pondělků hrad otevřít. Už byly dva pondělky a ještě jich pár bude, abychom si otestovali návštěvnost lidí. Jsme přesvědčeni, a dělal jsem si takovou malou anketu, že turisté, kteří na hrad přijdou, tráví v Českém ráji minimálně několikadenní dovolenou, takže nejsou vázáni pondělím k návštěvám památek. Hlavním důvodem zkušebního „pondělního provozu“ je otázka ekonomická. Jak jistě víte, tak památky byly a jsou někde na chvostu v přidělování státních financí a rok 2012 už je druhým rokem, kdy jsou památky v rozpočtu kráceny o jednu miliardu. Chceme otestovat, zda by rozšíření provozní doby o pondělky nějak zásadně navýšilo finanční příjmy do rozpočtu a zda by to bylo ekonomické. Zároveň chceme otestovat i provozní možnosti. Abych to vysvětlil – musíme vyzkoušet, zda budeme schopni provádět běžné údržbové práce, úklid hradu, atd. Víte, ono se to nezdá, ale i takové sekání trávy může způsobit problémy. Když trávu sekáme za plného provozu, tak se to spoustě návštěvníků nelíbí, vadí jim hluk a i z důvodu bezpečnosti to není nejlepší.
Testujeme, testujeme a díky zveřejnění ve sdělovacích prostředcích se návštěvnost zvyšuje. První pondělí bylo kolem 300 lidí a pak už bylo jednou tolik. Po sezóně s panem ředitelem tento testovací režim zhodnotíme a možná to bude jedna z cest jak nahradit chybějící státní příspěvky nebo alespoň jejich část.

Za tu malou chvilku co tu spolu povídáme, přišla řada návštěvníků s pejsky. Nemáte problémy s „psími návštěvníky“?

Problémy samozřejmě jsou, ale ne s „psími návštěvníky“, ale s jejich páníčky. Problémy jsou nejen s „pejskaři“, ale také s „kolaři“ a kuřáky. To jsou tři kategorie návštěvníků, kteří jsou zvyklí ten svůj koníček svoji zálibu, provozovat za jakýchkoliv podmínek, v jakémkoliv prostředí a často bez ohledu na své okolí. Máme na bráně samozřejmě tabulky s upozorněními. Jednou z nich je „pejsky na vodítku“ – na hradě tady máme hradního sokolníka, který prezentuje chov a výcvik dravců. A samozřejmě pokud by se mezi dravce pes dostal, tak si umíte představit jak by to dopadlo. Pro zpestření tady máme také bílé holoubky, kterým by volně pobíhající pes mohl ublížit. Často se bohužel stane, že lidé, kteří neuposlechnou a psa mají volně bez vodítka se ještě cítí dotčeni, když je upozorníme a požadujeme, aby psa na vodítko dali.
Jak jsem se zmínil, další problematickou skupinou jsou kuřáci, kteří vyhazují nedopalky všude a není opravdu nic příjemného je potom sbírat.
Poslední skupinou jsou cyklisté. Neznám objekty, kde by se mohlo volně chodit s koly. Zákaz vstupu s kolem je jednoznačný nejen kvůli provozu, ale zejména z důvodu dodržení bezpečnosti. Je smutné, když se setkáváme s lidmi, kteří nejen že chtějí po hradu chodit, ale dokonce i jezdit. Nechápou, že když se jedná o zříceninu a nejsou tu místnosti, že kola dovnitř jednoznačně nesmí. Představte si, že při návštěvnosti 1500 – 1600 lidí, kdy se stojí fronta na pokladnu, by byla tady uskladněná kola a všichni bychom je museli obcházet.

Při vstupu do hradu jsem si všimla malé bylinkové zahrádky s popsanými druhy bylin. Je to Vaše záliba nebo zahrádka slouží zároveň pro poučení návštěvníků?

Zahrádka je v prostoru bývalé strážnice hned za vstupem do hradu. Je to prostor, kde cca před 8 lety proběhl archeologický průzkum, byla vybrána zemina a obnažená skála se zbytky zeminy nebyla nijak pěkná. Dostal jsem takový nápad místo vylepšit malou přehlídkou léčivých bylinek. Vždyť bylinky patřily ke středověku, takže se to na hrad hodí. Je tam ukázka asi více či méně známých 15 bylinek. Jsou tam popisky, takže kdo bylinku nezná, může se poučit. Jedná se o bylinky, které se používaly nejen k léčení, ale i k vaření.

Pokud by někdo z návštěvníků chtěl o některé bylince něco bližšího vědět, může se na Vás obrátit s dotazem?

Samozřejmě, dokonce jsme tam měli cedulky, kde byly napsány léčivé účinky bylinek nebo jejich možné využití. Kdo přijde s otázkou, neodejde bez odpovědi. Většina bylinek je velmi známých – dobromysl, meduňka, máta, ale máme tam např. i yzop či řepík lékařský.

Pane kasteláne, ráda bych Vám poděkovala za velmi podrobné odpovědi a za přiblížení nám letošní turistické sezóny na Troskách a myslím si, že mohu nejen za návštěvníky hradu, ale také za příp. čtenáře, popřát Vám a všem, kteří se o provoz hradu staráte, jen pevné nervy, pevné zdraví a hodně spokojených návštěvníků i v dalším období.