Kutná Hora - Někdejší výpravčí Jiří Capoušek(*1949) z Kutné Hory patří k těm železničářům, kteří ani na penzi nedají svému bývalému zaměstnání pokoj. Pěstují svérázné koníčky, zajímají se o historii nebo sbírají různé drážní předměty. Pan Jiří si postavil poblíž hlavního nádraží zahradní železnici, večer pátrá po obloze hvězdářským přístrojem, ale plánů aktivit má mnohem víc. V minulosti dokonce dělal i zvoníka a houpal vzácné gotické zvony ve věži jezuitské koleje.

“Víte, mám ještě takové tři zvláštní sny, které si postupně plním,” svěřuje se Jiří Capoušek a přitom ještě stíhá telefonicky vyřizovat poptávku po ubytování v jeho velkém penzionu. “Postavil jsem u penzionu zahradní železnici, kterou postupně vybavuji další historickou technikou. Mám hvězdářský dalekohled a když jsou podmínky, tak si z půdního okénka udělám malou observatoř. Hodně pozoruji Měsíc. No a ještě mi schází malý rybníček, to je třetí přání…,” dodává s úsměvem.

Jak jste přišel k penzionu?

“To byla dříve ubytovna pro strojvedoucí, kteří jsem přijížděli s elektrickými lokomotivami. V Kutné Hoře se přepřahalo. Od západu tady končil stejnosměrný (3kV) proud a naopak začínal střídavý(25kV, 50 Hz). Dnes už mají lokokomotivy třeba řady 363 dvousystémové trakční vybavení. Pendolino je třísystémové. Takže, přepřahání skončilo a nevyužitá budova tři roky chátrala. Tak jsem ji koupil, rekonstruoval a nyní využívám jako Penzion Sedlec.”

A jaké jsou parametry vaší dráhy?

“Mám klasickou oválnou trať dlouhou 115 metrů s rozchodem 450 mm. K tomu zatím dva vagony a parní lokomotivu na elektrický akumulátorový pohon 24 voltů. K trati patří výhybky, zdroje vody, dřevěné kádě, návěstidla, koše na odhazování drážní pošty za jízdy vlaku. Pomáhá mi rodina i příbuzní. Postupně tu chci vytvořit takový malý železniční skanzen,” vysvětluje bývalý výpravčí Jiří Capoušek.
V areálu za penzionem stojí malá větrná elektrána se zvláštními lopatkami, které využívají i malou rychlost větru. Dobíjejí vlakový akumulátor. No a na všech čtyřech stěnách penzionu si majitel vymaloval podle podkladů Ing. Miloše Noska z Hradce Králové moderní schéma slunečních hodin.
Aby těch aktivit nebylo málo, tak pan Jiří ještě zabrousil do malého vydavatelství. pro potřeby cestujících léta vydával malé a praktické Regionální jízdní řády na okolních železničních tratí. Vysoké autorské poplatky dopravce, však dělají tisk prodělečný. Úspěch měla genealogická publikace Rolanda Nohela Kutnohorské erbovní rody.

A pak, že senioři nemají co na práci…

Na snímcích Jiří Capoušek,ukázky ze zahradní železnice, Penzion Sedlec a sluneční hodiny a také větrná elektrárna.

(moh)