číslech 5+6/1998, v kompletním ročníku 1999 a čísle 1+2/2000 velmi zajímavé povídání nazvané“Za tajemstvím mlýnů a rybníků, tentokrát na Libuňce a na Stebence s podtitulem aneb jak to snad, kdysi, vypadalo.“ Autorem tohoto nevšedního cyklu je amatérský etnograf Ladislav Šourek.
Narodil se v roce 1946 v Železném Brodě. Před více jak čtyřiceti lety se s rodiči přestěhoval do Turnova. Lásku k přírodě a historii zdědil po své mamince. Jak sám vzpomíná „…Máminka ještě ve třiaosmdesáti letech zapisovala historii turnovských ulic a obchodů, na náčrtcích zachycovala mizející městská zákoutí…“ L.Šourek se vyučil soustružníkem. Po dlouhá léta pracoval v turnovském Sklostroji. Je členem Českého svazu turistů. Často jsme jej potkávali při procházkách krajinou s fotoaparátem na krku. Zachycoval pro další generace mizející krásu domova. Chaloupky, drobnou sakrální architekturu apod. jeho archiv čítá na stovky dnes již unikátních pohledů na život kolem nás. Mnozí si vzpomenou na desetileté působení L. Šourka na Valdštejně.
"Valdštejn jsem měl vždy rád." Jako člen Fotoklubu Safír jsem dostal focení hradu takříkajíc "za úkol". Když mé dcery chodily do školy, vedl jsem dětský turistický oddíl. S dětmi jsem často na hrad chodil, tam jsem se seznámil s Ladislavem Kouckým a po sedm let jsem na vedlejší pracovní poměr vyklízel sklepy, opravoval okna na kostele, atd. Podle potřeb hradu. Tři roky, v letech 1994-1997 jsem na Vadštejně pracoval na živnostenský list. Při této práci jsem se dostal k velkému množství zajímavých historických údajů. Mohl jsem je porovnávat a studovat Našel jsem některé nejasnosti spojené s vyhnáním cizích vojsk vodou z rybníků před více než pěti sty lety. Ze zdravotních důvodů jsem musel s prací na Valdštejně skončit. Vrátil jsem se zpět k původní profesi a do dnes pracuji pro soukromou firmu.Ve volném čase jsem začal hledat ony historické rybníky. Řada historiků a etnografů vedla spor o to, které ze současných známých rybníků mohly být tehdy použity. Při čtení prací a procházkách krajem jsem si uvědomil, že všichni vycházejí ze stavu krajiny, který známe dnes. Následovaly stovky hodin práce v terénu, hledání v archivech i listování nesčetnými rodinnými kronikami. Dlouhé hodiny jsem strávil rozhovory s majiteli dnešních usedlostí, které stojí v místech bývalých rybníků. Výsledkem je již zmiňované dílo, uveřejněné ve sborníku Od Ještěda k Troskám.
Jak to tak bývá, rodinné kroniky a rozhovory s místními pamětníky mi odhalili další, zajímavé náměty pro badatelskou práci. V těchto dnech se do tisku dostává další cyklus o železářství na Železnobrodsku. "Vracím se do rodného města a jeho okolí a přibližuji zájemcům nové skutečnosti ze života našich předků."