Nejstarší hrad v Českém ráji. Na hradě byl vězněn syn Litevského velkoknížete Vitolda a synovec polského krále Vladislava – Zikmund Korybut.
Hrad, nedaleké skalní město, Adamovo lože či Kopicův statek mohou rovněž posloužit jako tipy na výlet. Údaje aktualizovány pro rok 2005.
Hrad Valdštejn je nejstarším hradem Českého ráje. Je to zřícenina raně gotického hradu, založeného na třech pískovcových skalách v letech 1260-1280. Hrad byl rodovým hradem pánů z Valdštejna. Zanikl po požáru koncem 16. Století. Dva kamenné mosty spojují předhradí s prvním nádvořím a s budovou na druhém skalním bloku. Mosty jsou osazeny kopiemi barokních soch. Originály soch jsou umístěny v kapli sv. Jana Nepomuckého uvnitř hradu. Na prvním nádvoří se nachází obraz sv. Jana Křtitele, který byl údajně namalován podle podobizny K.H. Máchy.
Návštěvu hradu Valdštejn můžete spojit s procházkou Hruboskalským skalním městem, návštěvou Arboreta nebo návštěvou Lázní Sedmihorek.
Info 2005 :
Je možná prohlídka hradu i kaple.
Provozní doba :
duben, říjen - soboty, neděle, svátky - 09.00 - 16.00 hodin,
květen až září otevřeno denně 09.00 - 16.30 hodin - (otevřeno bývá i déle,
podle zájmu).
Vstupné :
Plné vstupné - 30,-Kč.
Snížené vstupné - 10,-Kč. (děti, studenti, důchodci)
NOVINKY
Hrad je přístupný v celém rozsahu, včetně slavnostního sálu a
salonku v patře klasicistního domu.
Novinkou pro návštěvníky je také pohled do "druhé hradní hladomorny", při opravách náhodně objevené.
Telefon : 481 312 304, 732 207 065
E-mail : hrad.valdstejn@cbox.cz
WWW: http://www.hrad-valdstejn.cz
Adresa : Hrad Valdštejn, 511 01 Turnov
Parkování: parkoviště pod Valdštejnem - 700m po značené turistické stezce.
Vlaková zastávka: Turnov-město (2,5km), Sedmihorky (3,5km).
Podrobná historie hradu.
Tři kilometry od města Turnova leží ostrožní skalní hrad Valdštejn. Ten byl zbudován někdy kolem 2. poloviny 13.století rodem Markvarticů. Původní jeho název byl po německu Waldenstein. Což v překladu znamená „lesní kámen“. Název se však neujal pro jeho špatnou výslovnost a jeho název byl zkomolen na slovo Valdštein či Valštein. Hrad patrně založil Jaroslav z Hruštice píšící se také z Turnova. První písemná zmínka o pánech z Valdštejna pochází z 28. července roku 1304, kdy král Václav druhý potvrzuje Janovi z Valdštejna právo jeho ke hradu Štěpanicím. Podle rodových záznamů byl rod Valdštejnů velice rozvětvený. Hrad vlastnil až do poslední čtvrtiny 14.století, kdy jej koupili páni z Vartenberka. V první polovině 15. století je zapsán další majitel hradu a to Jan Rozvoda jinak Rameš z Hrádku. Od této doby začíná dlouhé období majetkových sporů. V této době je také hrad dobyt husity a na hrad dosazen kališnický správce pán z Valečova. Je zde vězněn jeden rok syn Litevského velkoknížete Vitolda a synovec polského krále Vladislava – Zikmund Korybut. Poté dochází k dalším prodejům a sporům. Hrad v této době obsadily tlupy lupičů a loupeživých rytířů. Neboť hrad byl pevný a na skalách musela sem přitáhnout zemská hotovost, která hrad po dvou dnech dobyla. Dobytý hrad získal Jindřich Šof z Helfenburka (sám byl loupeživý rytíř). V roce 1493 prodává Jindřich Šof Valdštejn paní Kateřině ze Strážnice a Štítar. Ta zde o dva roky později umírá. Po Kateřině získává hrad rod Smiřických. Jmenovitě Zikmund Smiřický ze Smiřic. V této době hrad vyhořel. Rod Smiřických vlastní hrad až do roku 1618, kdy jim byl spolu s ostatním majetkem zkonfiskován. Konfiskací získává hrad Albrecht z Valdštejna, který hrad nikdy ani nenavštívil. Hrad zpustl. V roce 1514 se o něm sice píše jako o zámku, což by znamenalo, že byl obydlen. Je doloženo, že téměř celé 16. století na něm žili úředníci hruboskalské vrchnosti. Ale už v roce 1582 se připomíná jako zřícenina. V 16. století – klidném hospodářském století – se však více než na ochranu hledělo na pohodlí a Valdštejn se stal opuštěným. Zřícenina hradu nelákala žádného pána, a proto se Valdštejn stal obydlím poustevníků, kteří dokázali ocenit jeho romantická odlehlá zákoutí. Nejvýznamnější z poustevníků byl Václav Karel Holan Rovenský. Syn rovenského rychtáře. Nejprve vystudoval jezuitské gymnázium, aby se však, nestal duchovním či úředníkem, ale varhaníkem. Hrát začal ve svých dvaceti letech v roce 1644 a to v Turnově. V roce 1668 odešel do Prahy, kde zprvu působil jako varhaník a později dokonce jako kapelmistr. Z Prahy odešel do Říma a odtud zpět do svého rodného kraje. Tam se usadil v 90. letech 17. století jako poustevník na Valdštejně. Byl to takový první kastelán. Jeho poustevna sloužila po jeho smrti v roce 1718 jeho následovníkům. V roce 1722 zemřel hrabě František Josef z Valdštejna, který zanechal prostředky ze svého odkazu ke stavbě nové větší poustevny. Ještě toho roku (1722) nechala Marie Markétka postavit kapli sv. Jana Nepomuckého. Tato kaple byla přístupná po dvou impozantních mostech, na kterých byly umístěny sochy z dílny Jana Jelínka z Kosmonos. Mosty vystavěl podnikatel z Turnova Jiřík Ketner v roce 1724. Na jaře začali lámat kámen, a do poloviny roku měli hotové pilíře a klenby, aby most byl průjezdný. Nízké pilíře (střední a krajové) byly dozděny samostatně zároveň s parapetní zdí. K celému mostu jsou nezávazně přilepené. V roce 1724 bylo osazeno prvních 6 soch. Roku 1821 koupil hruboskalské panství Jan Lexa z Aehrenthalu a postoupil jej bratru Aloisovi. V letech 1824 – 1843 dochází k velkým stavebním etapám na hradě, které tento hrad přetvořily do dnešní podoby. Byla postavena příjezdová brána, postaveny konírny spojující druhý a třetí skalní blok . Byly přebudovány zbytky středověkého paláce na palác romantický a byl postaven malý zámeček. Tento lovecký zámeček sloužil dlouhá léta jako výletní restaurace hradu, kde se vystřídali tito hostinští. Na Valdštejně býval kastelán, zvoník a hostinský Mlejnek po 36 let. Odtud šel do Turnova na odpočinek, kde zemřel v roce 1877. (Musel být na hradě nejméně od roku 1841) Po něm během 3 let se vystřídali dva hostinští Kafka a Lebeda. Po nich od 1.4. 1881 byl na Valdštejně Ferdinand Helikar. Ten zemřel 19.6.1904. Hostinec vedla po něm jeho žena Marie Helikarová do své smrti v roce 1917. Dcera Olga zemřela v roce 1918. Živnosti se ujal Rudolf Helikar (syn Ferdinanda a Marie). V roce 1922 vybral velkostatek nového hostinského, kterým se stal Josef Čihůlka. Pan J. Čihůlka byl hostinským do roku 1947. Jeho žena pak hospodu vedla do roku 1952, kdy odešla do důchodu. Pak se zde vystřídalo ještě mnoho hostinských mezi nimi i pan František Horáček s Marií Horáčkovou. Hospoda přestala fungovat v roce 1985. Po konfiskaci roku 1945 (Benešovy dekrety) byl hrad dán o rok později do správy a údržby Klubu Československých turistů v Čechách. Po jeho zrušení v roce 1949 přechází do vlastnictví Československé obce sokolské. Ta jej předává v roce 1953 do majetku KNV Liberec. V roce 1955 byl hradní komplex zaměřen. V roce 1969 byl pracovníky Severočeského muzea proveden archeologický výzkum na třetím skalním bloku. V tomto roce (1969) přechází v rámci rušení krajů hrad do majetku MěNV Turnov.