Turnov - V těchto dnech probíhají intenzivní jednání o rozšíření CHKO Český ráj. Hodně se o tomto tématu hovoří v souvislosti snahou o zapsání pískovcových skalních měst Českého ráje do seznamu kulturních a přírodních památek UNESCO. Jaká je současná situace zeptali jsme se PhDr. Hany Maierové, místostarostky města Turnova.

     „Ještě když jsem pracovala v muzeu, připravovala jsem výstavu věnovanou životu a dílu pana doktora Jiřího Šolce, který se významně podílel na vyhlášení CHKO Český ráj. Už z jeho tehdejší korespondence s odborníky na ochranu přírody jasně vyplývá,že od vyhlášení CHKO bylo zřejmé, že stávající území je pouze malou částí celku, který si zaslouží naší zvýšenou pozornost. Bohužel jsme od roku 1955 dále nepostoupili.Snahy o rozšíření CHKO se během těch let samozřejmě objevovaly, ale vždy se našly nějaké důvody, které tomu zabránily. Ať to byla momentální politická situace,spory ve vládě nebo to narazilo na nesouhlas dotčených obcí a tak dále.
     Odborná dokumentace pro UNESCO, na které se nyní intenzivně pracuje, vyžaduje mimo jiné popis zákonných nástrojů, kterými my, v současné době, ty přírodní památky chráníme. Velice by celé situaci pomohlo, kdybychom měli na celé uvažované území Českého ráje zpracovaný jednotný územní plán vyššího územního celku. Zatímco dříve se uvažovalo o regionu ležícím v pěti okresech, dnes nám ho dělí tři kraje. Bohužel, ale tuto jednotu těžko hledáme. Český ráj je opět rozdělen a musíme dbát o to, aby všechny tři kraje přistupovaly k tomuto tématu pokud možno shodně. Jako jedno z možných řešení této situace se tedy jeví rozšířit CHKO a začlenit do ní ta nejcennější místa.

     Paní doktorko, hovoříte o přísnější ochraně přírody, to je právě to, čeho se obyvatelé dotčených obcí obávají. „Raději bych v této souvislosti použila termín“o územně širší ochraně přírody“. A to by rozhodně nemělo být bičem na obyvatele. Území chráněné krajinné oblasti je rozděleno do čtyř zón. Každá z nich má svá specifika .Této problematice se na svých přednáškách a v rozhovorech s představiteli a občany obcí velmi podrobně věnují např. RNDr. František Pelc a RNDr. Lenka Šoltysová. Já bych ráda podotkla, že ve čtvrté zóně, která zahrnuje v podstatě osídlená území, platí nejnižší stupeň ochrany. Tady nejsou omezena rozvojová území, která mají obce ve svých územních plánech a ani rozumné podnikatelské aktivity. Uvedu konkrétní příklad:Není tomu tak dlouho, kdy rozbouřil veřejné mínění pokus o těžbu vápence u Koberov. Kdyby toto území leželo v CHKO, nikoho by takováto myšlenka nenapadla. V současné situaci může ovšem s tímto záměrem kdykoliv kdokoliv přijít, protože na toto území je neustále pohlíženo jako na zásoby nerostného bohatství a obce, občanské iniciativy i řady odborníků by stálo nemalé úsilí tento záměr zmařit.
Nejednou jsme na téma život a rozvoj obcí i podnikatelských aktivit a vliv CHKO hovořili s panem starostou Láskou z Vyskře nebo s paní starostkou Špačkovou z Karlovic. Vždyť území jejich obcí leží v CHKO od samého počátku. Shodli jsme se na tom, že rozvoj obcí tím nebyl dotčen, byť při různých aktivitách je nutné komunikovat s další institucí zastupující ochranu přírody. A to bezesporu může problémy také přinést. Tyto obce však v nesrovnatelně větší míře získaly státní podpory na ekologické projekty jako jsou třeba kanalizace, čistička a pod., než obce, které leží mimo CHKO. Jak vyplynulo z četných jednání, po vstupu naší republiky do EU bude tato situace ještě výraznější. V současné době mohou například získat majitelé některých pozemků finanční příspěvky na sekání luk, tedy údržbu krajiny, jiné pozemky udržuje CHKO ze svých zdrojů apod. Cílem rozšíření není v žádném případě omezování obyvatel, ale především důsledná ochrana přírodních krás Českého ráje pro budoucí generace,“zakončila rozhovor PhDr.Maierová.