Cenným pramenem pro milovníky vlastivědy, amatérské historiky i badatele rodopisů jsou urbáře. Tedy knihy, pojmenované podle latinského urbárium – dávka. Mnohdy sahají před rok 1600 a jsou starší než matriky. Urbáře bývají rozděleny do dvou až tří ročních splátek a od nich se odvozují i dnešní daně. Tyto knihy obsahují soupisy majitelů určitého území,jejich povinnosti na klášterních statcích a na panstvích.

      „V těchto dnech se do tisku připravuje nejstarší urbář panství frýdštejnského. Jedná se o „registru správní“, kterou sepsal roku 1540 Jan z Vatrtzembarka při koupi panství. O sedm let později byla opsána při královské konfiskaci a do roku 1556, tedy do nového prodeje doplněna, jak dosvědčují údaje v ní. Zápisy majitelů se prováděly do tak zvaných Desek zemských. Ty však roku 1541 vyhořely a tak byl zápis o tři roky později obnoven,“ seznámil nás s dávným stylem zápisů jeden z autorů připravované tiskové verze amatérský etnograf Ladislav Šourek. „Z Desek zemských toto opsal profesor dr. J.V. Šimák a opis díla je součástí jeho pozůstalosti uložené v turnovském muzeu. Druhá část urbáře je uložena v Národním muzeu v Praze. Roku 1910 farář Jan Hrubý přeložil Frydštejnský urbář do němčiny a vydal v německém časopise v Liberci. Česky byla tato památka poprvé otištěna v Texasu, v sedmém čísle krajanského časopisu Hospodář před třemi lety. Odtud jsme ji spolu s kolegou Bohumilem Sochorem z České kamenice převzali. Nad přepisem registry a dohledání údajů strávili desítky hodin práce. Urbář byl opsán dle originálu i s různými přepisy, nepřesnostmi a nepravidelností v pravopise. Podle slibu prom. filozofa Václava Jenšovského, šéfredaktora sborníku Od Ještěda k Troskám, vyjde urbář v příštím čísle,“ uzavřel rozhovor amatérský etnograf.

     Jak jsme dále zjistili, ve výše jmenovaném sborníku, který vycházel v letech 1923 –1938 byly otištěny nejstarší urbáře z našeho regionu. Jednalo se o zachovalou část urbáře kláštera Hradiště nad Jizerou, pravděpodobně z roku 1400, dva hruboskalské z let 1514 a 1602. Na své zveřejnění doposud čeká Hruborohozecký urbář z roku 1608, jehož opis je v Okresním archivu v Jablonci nad Nisou. Z dalších písemných pramenů cenných pro poznání minulosti se dále dochovaly části urbářů panství navarovského (1551), semilského (1634). Ty však neobsahují jmenné seznamy. V děčínském archivu je uložena Pozemková kniha rychty frydštejnské z let 1570 –1591 a v roce 1947 vyšel v příloze časopisu Stráž severu urbář panství Český Dub a Frydštejn z roku 1591.