Rotštejn (ne)známý hrad v Klokočských skalách
* Talli - 7.3.2012
Devět kilometrů severovýchodně od Turnova, směrem ke strážní hoře Českého ráje Kozákovu, až na samém okraji skalního města Klokočské skály, leží romantická zřícenina hradu Rotštejn. Částečně zděná a částečně vtesaná do bloku čtyř pískovcových skal. od roku 1988 se o záchranu a znovuzpřístupnění hradu snaží a záchranné a konzervační práce z velké části realizují členové občanského sdružení Ochrana Klokočských skal, za podpory majitelů hradu obce Mírová pod Kozákovem a obce Klokočí. Aktualizováno pro rok 2012.
AKTUÁLNĚ 2012
Otevřeno:
Vážení a milí návštěvníci, pro Vaši informaci přinášíme otevírací dobu hradu Rotštejn v sezóně 2012.
Otevírací doba hradu Rotštejn v roce 2012
Velikonoční prázdniny: 5.dubna až 9.dubna Výstava velikonoce nejen v lidové tradici od
10.30 do 16.30
dále o víkendech do konce května vždy v so: 10.30 –17.00, ne:10.30 –16.00
30.4.-1.5. otevřeno od 10.00- 17.00
5.5.-8.5. otevřeno od 10.00 -17.00
1.6.–31.8. po – pá 10.00 do 16.30 so : od 10.00 do 17.00 , ne: od 10.00 –16.00
září : pouze o víkendech so : od 10.00 do 17.00 , ne: od 10.00 –16.00
28.9.-30.9. otevřeno od 10.00- 16.30
říjen: v případě příznivého počasí pouze o víkendech so- ne –11.00 - 16.00
Organizované skupiny si mohou nejméně týden dopředu domluvit návštěvu, vzdělávací akce či prohlídku památky mimo tuto dobu na tel:721195471 nebo na adrese: hrad.rotstejn@seznam.cz
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI BUDOU VPUŠTĚNI ZA HRADNÍ BRÁNU 30 MINUT PŘED KONCEM OTEVÍRACÍ DOBY.
V případě deštivého, silně větrného či mimořádně chladného počasí musí zůstat památka UZAVŘENA z důvodů bezpečnosti!!!
ROTŠTEJN - program akcí 2012
Prosíme návštěvníky aby respektovali otevírací dobu památky a mimo uvedené hodiny nevstupovali za hradní bránu.
H.T.Hlubučková,kastelánka hradu Rotštetjn
Z kdysi mohutného hradu, založeného ve druhé polovině 13.století, se do počátku třetího tisíciletí dochovalo velmi málo. Při pohledu z okolních skal jsou patrné zbytky hradního paláce a na první pohled také upoutají podivně „rozhozené“ pískovcové bloky po bývalém nádvoří. To více jak 500 let opuštěný hrad do této podoby „upravilo“ přirozené zvětrávání pískovcových skal spojené s opadem obrovských balvanů ze skalního masivu a také šikovné lidské ruce, které kámen z hradních zdí i části opadlých skal, použily při stavbách chalup a domků v okolí. A tak zbylo torzo paláce a při patě skal takzvané hradní sklepy. Jak to tady ale vypadalo dříve?
Rod Markvarticů, kterému ve dvanáctém a třináctém století patřila značná část Pojizeří a Podkrkonoší, zvolil pro stavbu svého dalšího hradu okraj pískovcových skal pod Kozákovem. Proč říkám dalšího? No protože členové téhož rodu postavili Lemberk, Valdštejn, a další hrady .
Při stavbě Rotštejna řemeslníci částečně otesali skalní bloky, vytěžený kámen částečně posloužil jako stavební materiál hradních zdí,dalším významným materiálem byla opuka z nedalekých lomů. Okolní lesy dodaly dřevo na roubené či hrázděné části hradu. Prstenec skal pravděpodobně přirozeně ohradil nádvoří , kde nebyla skála, umístili lidé hradbu a brány. Dnes se za doprovodu průvodce dostanete jedinou dochovanou hradní chodbou do zvýšeného středověkého přízemí. Tady nechal hradní pán zřídit studnu a u ní černou kuchyni s mohutným komínem, proraženým ve skále. Tak mohutným, že jej profesor August Sedláček ve svém popisu hradu Rotštejn, označil v roce 1895 za vstup do vyšších pater. Také ostatní části tohoto zatím přístupného patra sloužili k hospodářským účelům, možná jako obydlí služebnictva. Hradní pán s rodinou obýval horní patro, do kterého se vstupovalo po několika schodištích. Dnes se do obytných šlechtických pater můžeme dostat díky dřevěnému schodišti zhotoveným tesařským mistrem Miroslavem Hlubučkem ml.v roce 2004. Tehdejší místnosti se zde dochovaly částečně vtesané do skály a po dřevěné nástavbě zde zůstala řada trámových lůžek a kapes v masivu skal. Podle některých odborníků byl po roce 1318 na Rotštejně vystavěn zděný kamenný palác.Přesnější popis příbytku je předmětem bádání,které neustále pokračuje.
K hradu patřil také protilehlý skalní blok, nazývaný Junák či Orlí hnízdo. Sloužil jako věž. Podle velkého množství trámových lůžek lze předpokládat propojení této skály s hlavním hradem dřevěnými nástavbami, opřenými o dnes již zřícené skalní bloky. Ve vlastní skále jsou dochovány tesané místnosti, vstup do stavení na vrcholu skály byl příkrým schodištěm skalní spárou, jehož stopy jsou patrné dodnes.
V písemných pramenech se páni z Rotštejna objevují poměrně pozdě. Až v roce 1318 kdy Vok II. žaloval více než 150 okolních šlechticů, že mu „ zboží plenily a hrad vypálili“. Soudní pře se táhla do roku 1325, ale její výsledek není znám. Díky zachovalým listinám však dnes známe poměrně podrobně vsi ku hradu náležející a máme i přehled o tehdejších šlechticích, žijících v okolí. Kopii této listiny najdete na hradě Valečov.
Hrad následující léta vzkvétal, jak dokazuje částečný soupis majetku ,který zapsal v roce 1403 nový purkrabí Petr z Přívory. Uvádí mimo jiné 15 koní, 23 krav, 100 ovcí,tři malé pušky, třicet kop šípů, dvě pánve na vaření piva,čtyři pivní kádě a zachoval se také částečný soupis vsí tehdy k hradu patřících. Například Klokočí, Smrčí, Volavec, Chutnovka., Prackov . V roce 1415 je zmiňována paní Žofka z Rotštejna, která hrad prodala Ondřeji Paldrovi z Vařin. O tom, zda Rotštejn dobyla husitská vojska, nejsou záznamy. Mezi místními obyvateli a ve zdejších rodových kronikách, je často zmiňováno: „Husité vypálili klášter v Turnově, seděli na Valdštejně a u rybníku pod Rotštejnem koně napájeli.“ Po roce 1433 však Rotštejn i vsi zcela mizí z písemných pramenů a počátkem 16. století je zmiňován „co hrad pustý.“
Nové obyvatele získala zřícenina v období třicetileté války, kdy se v ní ukrývalo prchající obyvatelstvo. To začalo v dutinách při patě skal a před nimi budovat provizorní příbytky. Postupně zde bylo, téměř jako hrozen pod torzem paláce, vybudováno pět usedlostí s chlévy. Tyto skalní místnosti využívaly vesničané z chalup přímo pod hradem ještě v polovině 19.století. Stopy po tomto sídlení jsou velmi dobře patné dodnes, neboť tvoří turisticky atraktivní „labyrint“ v hlavním skalním bloku.
Dvacáté století přineslo Rotštejnu konzervátorské zásahy Klubu českých turistů, Okrašlovacího spolu v Klokočí a také zřícení značné části skal 1.dubna 1934 a následně 9.května téhož roku. O záchranu hradu se tehdy velmi snažil profesor J. V. Šimák. Bohužel neúspěšně.
Další desetiletí pak přinesla zkázu v podobě lidí rozebírajících starý hrad co stavební matriál. Opuštěná zřícenina se stala oblíbenou kulisou filmařů. Paní režisérka Věra Šimková- Plívová. která je velkou milovnicí hradu Rotštejn a celého okolí, zde natáčela části filmů: Přijela k nám pouť a Mrkáček Čiko.Vstup do pekla na hradě zaznamenali její kolegové také při natáčení pohádky S čerty nejsou žerty. To přispívá ke zvýšení zájmu veřejnosti o toto turisticky atraktivní místo.
Každý, kdo by chtěl na vlastní oči vidět tu kouzelnou scenérii a sám si vychutnat atmosféru hradního života, je vítán .Informace o otevření památky naleznete na www.rotstejn.info. Během letních měsíců zde probíhají ekologické programy zaměřené na bylinky a hospodaření v dobách dávno munulých. O posledním srpnovém víkendu se tu pak šermíři loučí s létem.
Na hradě však není prázdno ani na Štědrý den, Veselé hradní koledování začíná 24.12.od 13. do cca 14.30 hod.
„…V těchto krásných koutech zemských Markvarticů žil kdys rod.
Měli dětí jako smetí, snad víc než jim bylo vhod.
Však už tenkrát byty nejsou a kam ty všechny děti dát?
A tak tady v každým koutě postavili ňákej hrad
…a po něm se začli psát…..“
Miloš Kaktus Karásek - Píseň místopisná – úryvek
Prameny:
PhDr. F. Gabriel,PhDr.Martin Ebel.- Stavebně- historický průzkum hradu Rotštejn (1992)
PhDr. F. Gabriel- Hrad Rotštejn- článek z časopisu Jizerská kóta 0428
Kronika rodina Drahoňovských
Soukromý archiv H.T.Hlubučkové
--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 21.11.2024 18:06:20 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------