Malebná krajina mezi Mnichovým Hradištěm a Českodubskem vždy tvořila přirozený předěl mezi vysoce úrodným a v pravěku výrazně osídleným Pojizeřím a podhorským Podještědím s drsnějším klimatem a pro zemědělství méně příznivými podmínkami. Zároveň se jedná o oblast archeologicky spíše opomíjenou, přesto do budoucna nepochybně perspektivní.

     Kromě žárového pohřebiště kelto-germánské kobylské skupiny z 2. – 1. století před n. l. v Chocnějovicích, několika exemplářů broušených kamenných nástrojů z mladší a pozdní doby kamenné (5. – 3. tisíciletí př. n. l.), nálezů ze sídlištních objektů lužické kultury lidu popelnicových polí (12. – 11. stol. př. n. l.) a Keltů v bývalé jivinské cihelně, zmínky o nálezech (možná z popelnicových hrobů) u Neveklovic, nálezu denárů Vratislava II. (1061 - 1092) z Mohelnice nad Jizerou a archeologických dokladů středověkého původu některých vesnic, neměli jsme donedávna ke sledovanému mikroregionu více stop pravěkého a středověkého osídlení.

     Teprve v samém závěru 20. a na počátku 21. století můžeme zaplnit prázdná místa archeologické mapy oblasti o nové tři lokality: 1. autorem zkoumaný skalní převis s pravěkými, blíže nedatovanými nálezy v horní části údolí Zábrdky severozápadně od Strážiště, 2. pravděpodobné mohylové pohřebiště ze staroslovanského období, případně z pravěku u Hlavice (apriori nevylučuji ani alternativu, že náspy jsou pozůstatkem mladších výrobních objektů – např. kolomaznických pecí).

     Třetí lokalitou je víska Rostkov, rozkládající se na meziúdolním hřbetu nad Malou a Velkou Mohelkou, vzdálená necelých 10 km od Mnichova Hradiště. Zde, ve středu obce, při zdi stodoly usedlosti č. p. 9, nalezl autor v hlíně přímo na povrchu stěnový zlomek vrcholně středověké keramické nádoby. Drobný, avšak ne bezvýznamný artefakt představuje první archeologický nález z této obce a zároveň pravděpodobně ukazuje i na její poměrně velké stáří. Hrubý, šedě zbarvený hrnec, zdobený horizontální rytou výzdobou vyrobil neznámý hrnčíř přibližně před sedmi/ šesti staletími. S takovými, na pohled nezajímavými, avšak v odborných rukou promlouvajícími střepy se může setkat každý všímavý čtenář. Stačí být pozorný při práci na zahrádce, na poli nebo při stavebních pracích a v případě nálezu jej ohlásit nejbližšímu archeologickému pracovišti (muzea Mladá Boleslav, Turnov, Česká Lípa, Jičín a Liberec). Na závěr touto cestou děkuji všem našim spolupracovníkům a laskavým občanům, kteří takto přispěli k dalšímu poznání historie našeho regionu.