Kozákov (744m) je nejvyšší horou Českého ráje. Melafyrový vrch s mladšími výlevy čediče leží na tektonické poruše, tzv.lužickém zlomu. V melafyru se vyskytují polodrahokamy, acháty, jaspisy, fialové ametysty, křišťály, záhnědy a chalcedony, v čediči olivíny, které daly základ šperkařskému umění v Turnově.

O hledání drahých kamenů na Kozákově se zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan a jezuita Bohuslav Balbín. Císař Rudolf II. měl ve svých službách Vlachy, kteří pro něj na Kozákově hledali drahé kameny. Mezi výsadní hledače patřil rovenský farář a alchymista Šimon Tadeáš Budek. Od císaře dostal r.1601 privilegium na hledání drahých kamenů a byl ustaven jako dozor nad ostatními hledači.

Z vrcholu Kozákova je pěkný rozhled a proto už na konci 19.století vznikly plány na stavbu rozhledny. Na okolních kopcích už tehdy rozhledny stály. (Kopanina 1894, Tábor 1888)

Nejprve měla být na vrcholu Kozákova postavena dřevěná rozhledna s pseudorománskou kaplí sv.Cyrila a Metoděje, podle návrhu malíře Jana Prouska. Rozhledna ani kaple však nakonec postaveny nebyly. Podle dalšího návrhu měla být na vrcholu postavena mohyla,vysoká 28m, sloužící také jako rozhledna. Mohyla měla připomínat památku staročeského politika dr.Františka Lad. Riegra, semilského rodáka, který zemřel r.1903.

K podpoře tohoto záměru bylo založeno družstvo, které koupilo pozemek na vrcholu kopce a pomocí sbírek se snažilo shromáždit potřebné prostředky. To se však do začátku 1.sv.války nepodařilo a po vypuknutí války ze stavby sešlo. Na vrcholu tak stála dočasně pouze nízká dřevěná věž.

V roce 1923 navrhl předseda odbočky KČT v Semilech, finanční rada Vilém Petržilka, postavit turistickou chatu. Projekt vypracoval pražský architekt Jan Václavík. Základní kámen byl položen 29.8.1926 a chata byla otevřena 24.6.1928. Stavbu provedl stavitel Rudolf Kousal ze Železného Brodu. Finanční náklady uhradilo Družstvo pro výstavbu chaty, města a okresy Turnov, Semily a Železný Brod. Po několika letech, v r.1939, byla chata rozšířena. Sloužila pak až do r.1962, kdy částečně vyhořela. Po nutných opravách byla v r. 1966 opět dána do provozu. Vrchol však zůstal stále bez rozhledny.

Myšlenka rozhledny na Kozákově pak ožila znovu v roce 1993, při přípravě výstavby vojenské radioreleové stanice. Dohoda mezi armádou a odborem KČT v Semilech umožnila využití anténního stožáru jako rozhledny. Na horní plošině, 48m nad zemí jsou antény směrových spojů, spodní, 24m nad terénem, slouží jako vyhlídková plošina s kruhovým rozhledem. Rozhledna byla otevřena 23.4.1995.

Od r.1999 je pata věže obestavěna objektem technického zázemí. Z rozhledny jsou viditelné Jizerské hory (Černá studnice, Smrk, Hvězda), Krkonoše(Kotel, Luční a Studniční hora, Černá hora )Orlické hory, Tábor, Zebín, Trosky, Prachovské skály, Hruboskalsko, Vyskeř, Mužský, Říp, Bezděz, Ralsko, Milešovka, Ještěd, Kopanina, Sokol…

Na vrchol vede kromě turistických značek také asfaltová silnice, postavená při výstavbě chaty. Přesto si vrchol zachoval celkem přírodní ráz. Doufám, že Kozákov zůstane oblým zalesněným vrchem bez monumentálních staveb, které sem svým měřítkem nepatří.