Rozšíření CHKO Český ráj zasáhlo menším či větším dílem do činnosti mnoha organizací a spolků. Výjimkou nejsou ani členové myslivecké jednoty. Po velmi medializovaném a diskutovaném prudkém snížení stavu muflonů na Hrubé skále se teď rýsují další problémy mezi Správou CHKO a Mysliveckým sdružením Mírová pod Kozákovem.
„V některých případech se úřední šiml schovává za normy Evropské unie. Rád bych zdůraznil, že Českomoravská myslivecká jednota je již déle jak 10 let plnohodnotným členem evropské organizace FACE. A organizovaní myslivci tedy dobře vědí, že pokud jde o myslivost, rozhodují evropské státy samy o sobě. Takže zvěř či ptactvo, které jsou u nás chráněni, jsou třeba ve Francii na běžném jídelníčku. Ale to v tuto chvíli jen poznámka na okraj. Náš hlavní problém se týká návrhu dlouhodobého plánu péče CHKO Český ráj. Po důkladném seznámení se s tímto návrhem jsme došli ke stanovisku, že nemůžeme souhlasit s některými body v kapitole 3.10 Myslivost. Poněkud se nás dotklo, že nám úředníci nařizují podmínky hospodaření bez jakéhokoliv předběžného projednání s námi. Musíme nesouhlasit hlavně s bodem, ve kterém je navrhováno vymístění přikrmovacích zařízení, lidově řečeno krmelců, z prvních zón CHKO a z okolí významných biotopů,“ rozhořčuje se Bc. Oldřich Vodháněl předseda MS Mírová pod Kozákovem.
Právě toto myslivecké sdružení hospodaří v honitbě Klokočské skály. Tato honitba je z osmdesáti procent v CHKO Český ráj a první zóny zaujímají takřka její jednu čtvrtinu.
Podle § 8 a odstavce 4 § 11 zákona o myslivosti č.449/2001 Sb. je povinností myslivců provádět ochranu myslivosti a provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla, a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty těchto zařízení jsou pevnou součástí plánu mysliveckého hospodaření. Aby byla naplněna tato podstata, počítá se alespoň jeden větší krmelec na každých započatých 100 ha honitby.
„Pokud by nám bylo zakázáno na cca. 400 ha zvěř přikrmovat, nebyla by splněna podmínka zákona o myslivosti. Z dlouholeté praxe hospodaření v honitbě Klokočské skály víme, že se do oblasti Klokočských skal a Kozákova nestahuje zvěř v době nouze kvůli přikrmování. Důvodem je hledání klidu a v druhé řadě zvěř zde v zimních měsících velice ráda spásá brusnici borůvku a ostružiník“, konstatují členové mysliveckého sdružení rozhořčeně. Navíc jedním dechem dodávají, že se v.plánu péče staví zákon proti zákonu.
Dalším sporným bodem plánu péče je omezení týkající se provozu bažantnice pouze ve čtvrtých zónách. Podle Bc.Vodháněla je toto omezení v rozporu s momentálně ještě platným zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Ten intenzivní chovy zvěře nepovoluje pouze v prvních a druhých zónách CHKO. Dokonce i v nařízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Český ráj, se v §5 hovoří o povolování intenzivních chovů zvěře ve třetích i čtvrtých zónách.
„Jak vyplynulo z výzkumů bývalých zaměstnanců Výzkumného ústavu Lesního hospodářství a Myslivosti v Praze na Zbraslavi: „…dobře vedené bažantnice nemají tak negativní dopady, jaké se jim bohužel přisuzují. Výzkumem zaměřeným na posouzení vlivu bažantnic na okolní faunu a flóru. Bylo jednoznačně prokázáno, že v bažantnicích se vyskytuje daleko více živočišných a rostlinných druhů než v okolních honitbách…“ Tato pestrost je zde díky intenzivnější péči o krajinu v podobě mysliveckých políček a remízků. Zvěř pak nepáchá tolik škod na zemědělských porostech, neboť využívá políčka pro ni přímo zřízená. Myslíme si tedy , že i na území Českého ráje by se bažantnice měly povolovat i ve třetích zónách. Tak, jako je tomu na území jiných CHKO v naší republice,“ podotýká Bc. Vodháněl.
Myslivecké sdružení Mírová se rozhodně nestaví proti CHKO. Vzhledem k narůstajícím rušivým elementům v honitbě nabízí spolupráci myslivecké stráže a strážců CHKO. Myslivci také slibují výpomoc při ochraně lesních kultur proti okusu a vytloukáním zvěří, například pomoc při výstavbě oplocenek nebo nanášení repelentů proti okusu.