O cestovním ruchu v Českém ráji

     Více než sto let formuje podobu Českého ráje spolu s povětrností a hospodářskými aktivitami také cestovní ruch. První zájemci sem zamířili v obrozenských dobách, největší rozkvět klasické turistiky zažil mezi světovými válkami. Vlídná krajina s různorodými cíli nelákala jen výletující skautské oddíly a členy Klubu turistů. Za romantickými zážitky sem jezdili trampové, pohyb v přírodě byl obvyklou náplní dovolených a pobytů na letních bytech. Množství návštěvníků užívalo příznivých podmínek ke sportu: od koupání a vodáckých pokusů, přes tenis, volejbal a horolezectví až k lyžování nebo bezmotorovému létání na svazích Kozákova. V poválečném období naštěstí nedošlo k výraznější industrializaci a zemědělsko turistický charakter regionu zůstal zachován. V roce 1955 byla dokonce na části území Českého ráje zřízena první chráněná krajinná oblast v republice.

     Jako státní zájem byla deklarována ochrana přírody a krajiny a souběžně byla tvrdě prosazována kolektivizace zemědělství. Více než zemědělské velkovýroba však Český ráj poškodila razantní změna vlastnických poměrů. Ve jménu šťastných zítřků byly zpřetrhány vazby lidí ke krajině. Vědomí odpovědnosti za odkaz předcházejících generací bylo násilně ohraničeno plotem vlastní chalupy. Následky vyvlastnění se projevily také v lesním a vodním hospodářství, devastující těžbou sklářských písků atd. Kolektivismus ovládl státem provozovaný a kontrolovaný cestovní ruch. Nové organizace, zrozené z moci úřední, měly nahradit předválečné spolky a provozovat zestátněné služby. Umlčená historie turistiky byla jen marginální epizodou. Ničivé následky mělo vyvlastnění historie místa, regionu, země atd. Kolik osobností zmizelo i s upomínkami na svoje působení, kolik památek přestalo být památkami a bylo bez jakékoliv péče ponecháno svému osudu. Přesto řada lidí neskončila v naplánovaném bezvědomí a angažovala se ve prospěch Českého ráje alespoň v rámci tehdejších organizací. Zejména od počátku 60. let vyrůstala na území Českého ráje odborářská a podniková rekreační zařízení s dětskými tábory. Výstavba těch nových často nebrala ohled na vybranou lokalitu. Provoz stejně často nebral ohled na nikoho a na nic včetně hygienických norem. Veřejná tábořiště a ubytovací zařízení byla budována podle stejných zásad. Péče o krajinu a přírodu vyklidila pole nejen socialistickému hospodářství, ale také potřebám rekreace pracujícího lidu.

     Uvolňování poměrů přivádělo do kraje účastníky cestovního ruchu, kteří se vymykali z kolektivistického rámce. Omezené možnosti cestování do zahraničí směrovaly rekreanty do domácích oblastí s nejméně poškozenou přírodou. Z hlediska způsobů využití se Český ráj zvolna vracel do předválečných let. Postupně narůstala komunita chalupářů a chatařů. Vedle původních zálesáckých srubů a chat se objevily zcela nové, řada chalup změnila majitele. Stát, budující paneláky i na venkově, se postaral o částečné zachování rázu zástavby, nikoliv však prostřednictvím památkové péče. Zlepšení ekonomických poměrů přičarovalo k mnohým chatám a chalupám automobil, u rekreačních středisek vyrůstala parkoviště. Dějiny si zavtipkovaly a předcházející vývoj reprízovaly ve fraškovitější podobě v 70. a 80. létech. V této době už nebyla kolektivní rekreace jedinou možností a ztratila bývalou popularitu. Propukla móda turistických pochodů, závodů v orientačním běhu, srazů a jízd historických automobilů atd. Ve větším měřítku začala Český ráj navštěvovat zahraniční klientela, především z tzv. spřátelených zemí. Na začátku 90. let byl Český ráj zavedenou destinací domácího cestovního ruchu. Do období, s kterým byla spojována mnohá očekávání, však vstupoval v silně zanedbaném stavu. Krajinu a její klíčové lokality, památkové objekty, komunikace a infrastrukturu cestovního ruchu zřetelně poznamenal předcházející vývoj. Rozvoj automobilismu a individuální dopravy zrelativizoval dojezdové vzdálenosti a společně s pobyty na chatách a chalupách změnil Český ráj na rekreační zázemí spádových oblastí sousedních tří krajů a také Prahy.

     Cestovní ruch se po otevření hranic dramaticky změnil. Počáteční dynamiku příjezdů táhla především cenová turistika. Následná stagnace a pokles potvrdily, že cestovní ruch je prvořadě ovlivňován ekonomickým kontextem. Souběžně zapůsobil cenový vývoj v republice a hospodářská deprese v zemích Evropské unie. Dlouhodobě kumulovaná poptávka po cestách na západ přinesla po zrušení administrativních překážek explozi výjezdů. Přechodně poklesl zájem o domácí turistiku. Až v druhé polovině a v závěru 90. let se situace stabilizovala. Také do Českého ráje se postupně navraceli návštěvníci. V průběhu zhruba deseti roků se ale změnil životní styl společnosti. Nejmarkantnější změny jsou patrné u mladší části populace, starší ročníky rovněž musely přizpůsobit svoje životní zvyklosti. Výkonnost podmiňující úspěch v hospodářské soutěži přestavěla hodnotový systém a promítla se do sféry prožívání volného času.

     Na prahu tisíciletí Český ráj s obtížemi absorboval vlnu zájmu. Logickým závěrem byly snahy o organizaci cestovního ruchu v území. Vzniklo Sdružení Český ráj a byla zpracována Strategie rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu. Jak napovídá název základního dokumentu, ochraně přírody bylo přiznáno významné místo. Nikdo nepochyboval o tom, že péče o území a o jeho přírodní a kulturní hodnoty je podmínkou dlouhodobé prosperity Českého ráje jako turistického regionu. Nikdo rovněž nepochyboval o tom, že je nutné překonat dosavadní deficit na poli informací, dopravy, ubytování a služeb. Zaručit péči o cenné lokality a zviditelnit Český ráj měla žádost o zapsání skalních měst na seznam světového dědictví UNESCO. V zájmu splnění podmínek ochrany vybraných skalních měst se muselo rozšířit území Chráněné krajinné oblasti Český ráj. O rozšíření na dvojnásobek původní rozlohy rozhodla vláda České republiky v říjnu 2002, v červnu letošního roku bude po zasedání v Pekingu známo rozhodnutí UNESCO.

     Karty byly rozdány a úspěšnost Českého ráje jako destinace cestovního ruchu závisí na tom, jaká hra s nimi bude sehrána. Podobu a pozici regionu opět ohrožují budovatelské snahy. Přestavba silnice R35 mezi Turnovem a Jičínem na dálnici a případná výstavba železničního koridoru ve stejném prostoru postihne krajinný ráz, strukturu osídlení a zčásti také zástavbu v dotčených obcích. Daleko škodlivější však budou sekundární následky, pokud bude stavba uskutečněna. Rozsáhlá investice vyvolá silný tlak na zhodnocení. Dojde ke kumulaci tranzitní kamiónové dopravy, vyrostou stavby nutné k obsluze a využití dopravního tahu. Standardní cestou jednotlivých rozhodnutí a výjimek pak může být část území Českého ráje transformována na překladiště. Uvažovaný dálniční koridor prochází územím, které by mělo být ponecháno v klidu a rozvíjeno ve prospěch cestovního ruchu. Už proto, že propojuje oblast Hruboskalska s okolím Kozákova až po Semilsko a jeho rekreační využití může odlehčit nejzatíženějším lokalitám uvnitř CHKO.

     Neméně vážným rizikem je spor ochrana přírody vs. cestovní ruch. Český ráj je krajinou, v níž po staletí probíhá hospodářský život. Podstatnou, byť převážně sezónní hospodářskou aktivitou je také cestovní ruch a rekreace. Tendence chránit přírodu tím, že ji uzavřeme lidem, je nepřijatelná, i když je různě maskována. Pohyb v přírodě není zlovolnou rozmařilostí škůdců, ale objektivní potřebou zakotvenou v civilizačním vývoji. Volný čas je prožíván způsoby, které doba nabízí. Rozhodující většina návštěvníků si přírodní hodnoty Českého ráje uvědomuje a přiměřeně se také chová. Skutečnost, že jejich životní prioritou není poznávání přírody nebo ekologie, nelze vykládat jako defekt. V současné době převažuje rekreační využití Českého ráje spojené s aktivním pobytem v přírodě nad historickými formami turistiky. Probíhající změny životního stylu tento trend ještě posílí. Nejméně polovina příjezdů domácí klientely je motivována sportováním, aktivně využívají region návštěvníci z oblastí, pro které je Český ráj rekreačním zázemím. Jak dokládají první sportovně rekreační areály nebo třeba paraglidisté na Kozákově, nejde a nepůjde výhradně o tolik diskutovanou cyklistiku.

     Problém se paradoxně vyhrotí v případě, že dojde k zápisu skalních měst na seznam UNESCO. Ke zvýšení počtu příjezdů ze zahraničí napomůže zařazení Českého ráje do propagačního programu státní agentury Czech Tourism a nová etiketa. Vynecháme-li Prachovské skály, je s dobrými výhledy a nejsnadněji přístupný Skalák. Na rozdíl od ostatních lokalit má v Sedmihorkách a na Hrubé Skále alespoň nějaké obslužné zázemí. Co bude následovat, je téměř jisté. Básnit o návštěvnících, kteří dlouhodobě uživí region z obdivu k přírodním procesům, může Vladimír Just, když polemizuje o Šumavě. Obvyklá klientela mezinárodních zájezdů, s výjimkou těch dobrodružných, jezdí za koloritem, nepodniká pěší tůry a platí si patřičný komfort. Dříve či později bude prosazováno zřízení doplňkové dopravy a dalších služeb přímo v lokalitách, s nimiž se na seznam počítá. Rozhodnout bude obtížné: Český ráj buď přijde o tolik očekávanou klientelu, nebo do srdce regionu vpustí tzv. turistický průmysl. A jako důvod k pobytu mohou skalní města zaujmout kromě několika specialistů jedině lezce pískaře.

     K Českému ráji existuje v globální nabídce velice široká a nejméně rovnocenná konkurence. Přesto má tolik historií ověřených předpokladů rozvoje, že se o budoucnost nemusí obávat. Podmínkou ovšem je, že přežívající praxe turistického regionu bude nahrazena variabilnějším pojetím regionu rekreačního, ve kterém nedominuje příjezdová turistika do několika málo cílových míst. Orientace upřednostňující nikoliv cíle, ale mnohostranné využití, otevře celý prostor Českého ráje, rozptýlí návštěvníky po oblasti a zhodnotí dosud opomíjené lokality. Stane se investičním impulsem a umožní příznivější alokaci investic. A určitě má větší šanci na přijetí ze strany obyvatel a majitelů rekreačních objektů, než prohlubování současného stavu. Péče o přírodu a krajinu se ze zdroje konfliktů může změnit na společný zájem. Jedině region s nepoškozenou přírodou, vybavený službami a širokou programovou nabídkou může přilákat k pobytům kromě domácí také zahraniční klientelu. Spokojenost klientů rozhodne, zda se sem budou chtít vracet.