Ve stejný den, kdy na RajNetu vyšel článek "Létají v tom jeřábi?", byl v EkoListu po drátě zveřejněn článek "Značkovací bouře v Českém ráji", převzatý z tištěného EkoListu srpen–září 2004. Zdá se, že jeho autor spoléhá na krátkou pamět účastníků jarního sporu o cyklistice, když odpor proti akci s cedulemi a rušením tras označuje za "humbuk" a snaží se vyvolat dojem, že nešlo o konfrontaci institucionální ochrany přírody s nejsilnějším návštěvnickým segmentem v Českém ráji. Ve vztahu k návštěvníkům provádí Správa CHKO svérázný marketing a snaží se přes média ovlivňovat veřejnost.
V některých ohledech se to bohužel daří. Názor na smysl a poslání CHKO vyjádřila její vedoucí, paní Dr. Šoltysová přímo na RajNetu: "Zvláště chráněná území se vyhlašují z určitého důvodu a jsou určena k ochraně krajiny, biotopů a jednotlivých druhů rostlin a živočichů. V rámci republiky se zvláště chráněná území vyskytují na cca 15 % rozlohy, zbylých 85 % je plně k dispozici všem." [1]
Žádná z českých vlád neformulovala státní politiku ochrany životního prostředí a přírody tak, že na části území České republiky jsou patřiční pouze zástupci fauny a flóry, jejich ochránci a jim sympatičtí obyvatelé či návštěvníci. Výběrový režim se naštěstí nepodařilo zavést ani v Českém ráji. Prozatím je soustavně zdůrazňováno, kdo ze zbytku populace je v CHKO vítán a kdo ne. V novinách jsou označováni rozliční škůdci, postupováno je podle osvědčeného receptu kolektivní viny. Nejdříve byli vymítáni trampové, později horolezci a v posledních létech cyklisté. Mezitím region a jeho přírodu relevantně poškozovalo a poškozuje nešetrné hospodaření, vandalství a zanedbávání údržby téměř čehokoliv. O rozvoji turistické infrastruktury, pokud nejde o konkrétní soukromý penzion nebo restauraci a pod., se mluvit rovněž nedá. Pamětníci mohou posloužit historkami, jak byla ve spolupráci s Veřejnou bezpečností lapána, perlustrována a pokutována individua neoprávněně bivakující na uzemí CHKO, i když si potmě a omylem rozbalila spacák u cesty metr za hraniční cedulí. V noci se do skalních měst strážci socialistické zákonnosti příliš neobtěžovali. V současnosti je veden až na výjimky mediální či administrativní boj. Není však méně legrační, jak ukazuje právě případ cykloturistiky.
"Na mnoha místech se ukázalo, že Český ráj se nehodí současně pro pěší turisty a cyklisty. Mnoho lidí, hlavně důchodců, se na cesty mezi cyklisty už bojí chodit a zůstávají doma," sdělovala Správa CHKO prostřednictvím ČTK na konci loňské sezóny. [2] Z pohledu ochrany přírody je patrně vítaným návštěvníkem virtuální pěší důchodce. Nežádoucí jsou zcela reální a aktivní senioři, kteří často i s vnoučaty po Českém ráji jezdí na kole. Protože pěší turisté nejsou ohrožený druh, bylo třeba přiložit pod kotel ochranou přírody. Např. letos v lednu byla veřejnost strašena zvěstí, že cyklisté "krajinu Českého ráje posledních několik let masivně devastují..." [3] Čím konkrétním by asi autor zdůvodnil výraz "masivní devastace" a jak by potom označil stav krajiny na Mostecku a Sokolovsku? Zdánlivě méně nehorázná jsou tvrzení jako "neustále rostoucí počet turistů na kolech neprospívá přírodě," nebo "kola škodí přírodě, takže by ji toto omezení pomohlo chránit" atd. [4] Které škody způsobili výhradně cyklisté přírodě za zhruba osm roků, kdy po Českém ráji ve větším počtu jezdí?
Zřejmě má jít o škody erozní, jiné poškozování přírody a krajiny těžko s cyklistikou spojovat. Jediný traktor zařídí na lesní či polní cestě větší spoušť, než by najednou napáchali všichni cyklisté, kteří tudy projeli od doby vynálezu jízdního kola. Koryta do pískovce v exponovaných místech skalních měst nevyšlapali cyklisté atd. Nejsem asi sám, koho takový hon na čarodějnice znechucuje a ledacos mu připomíná. V časopisu Reflex se objevila zpráva: "Americká International Mountain Bicycling Association… zveřejnila výsledky vědeckých výzkumů, které zkoumaly vliv bikingu na přírodu. Pokud jde o to nejviditelnější a mediálně nejpropíranější, tedy poškozování cest a pěšin pneumatikami, studie konstatovala, že kolo neudělá větší škodu než podrážka bot. Největším ničitelem jsou koňská kopyta (pomineme-li samozřejmě traktory lesníků). Ani vegetace v okolí cest není jízdou narušována, stejně tak neplaší cyklisté zvěř více než pěšáci…" [5] Nedělám si iluze, že by zkoumání mohlo vyznít v neprospěch zadavatele. Příroda je však pro lidi příliš cennou hodnotou na to, aby stejně a pouze v obráceném gardu argumentovaly a konaly instituce, které o ni mají pečovat. Jednostranná publicita o cestovním ruchu v Českém ráji podsouvá veřejnosti názor, že cyklisté v celé oblasti nemají co pohledávat. Zneužíváno je přitom obecné přesvědčení o potřebě chránit přírodu.
K čemu fakta, když stačí fabulace. Vylíčit ježdění na kole v ponurých barvách a shodit podnikatele v turistických službách, protože si dovolili nesouhlasit s postupy Správy CHKO? To se vejde do jedné věty: "Autobusy nebo vlaky vypravované z velkých měst obvykle najednou vyplivnou stovky nezřídka zdivočelých účastníků jednodenních výletů, kteří se rozjedou po cestovkami doporučených trasách." [6] Následky kreativního zpravodajství jsou vidět na Zlaté stezce mezi Valdštejnem a zámkem na Hrubé Skále a na ostatních cestách i silnicích (!) v regionu. Nejen, že se podařilo otrávit atmosféru a vypěstovat antagonismus mezi návštěvníky. Chabé mozky na obou stranách zbytečné barikády jsou nepřímo podněcovány ke konfliktnímu jednání. Recept má Správa CHKO pohotově: "Zrušení tras (pozn.: pro cyklisty) pomůže snížit množství srážek. Právě mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou k nim dochází velmi často." [7] Velmi často znamená denně, týdně či jednou za rok? Je někdo ochoten a schopen doložit počet případů a pravdivě uvést, kdo je zavinil?
Jako ústupek je navrhováno "přeložení cyklotrasy na silničku jdoucí kolem Krokodýla" [8]. Záměna jedné turisticky frekventované cesty druhou, rovněž silně frekventovanou, údajně zabrání "srážkám". Čtenář dojatý takovou péčí snadno přehlédne, že lidem na kolech bude odepřen výhled na panorama Skaláku a místo na Hrubou Skálu dojedou do Sedmihorek. Nebo je kalkulováno s tím, že se situace nezmění, mediálně vyhrocený konflikt se ještě rozšíří a slavně zvítězí nesmyslná teze, že cyklisté do Českého ráje nepatří? Ledacos naznačuje výrok Dr. Šoltysové citovaný týdeníkem Profit: "Rozvoj cykloturistiky není posláním chráněné oblasti." [9] Potírání cykloturistiky pravděpodobně posláním CHKO je. Kritický úsek Zlaté stezky je co do parametrů komunikace a hustoty návštěvníků srovnatelný např. s Viničnou stezkou v Jizerských horách nebo s cestou podle Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Ne že by na těchto turistických komunikacích nikdy nedocházelo ke kolizním situacím. Pouze v Českém ráji jsou však pěší výletníci soustavně přesvědčováni, že cesty mají sloužit výhradně jim a škodliví cyklisté na ně nepatří. V době, která si nepotrpí na slušnost a ohledy, spolehlivě uspěje sázka na špatné lidské vlastnosti.
"Úbytek pěších turistů poznamenal i poptávku po službách informačního centra správy CHKO u rybníka Věžák... Lidé projíždějící kolem infocentra na kole totiž na rozdíl od pěších většinou nezastaví," píše se v již zmiňované zprávě ČTK [10]. Není to náhodou tak, že pěších ubývá, protože v souladu s módou přesedají na kolo? Mohou za pokles zájmu o informace cyklisté nebo atraktivnost a způsob podávání těchto informací? Nicméně vidina jediného správného návštěvníka, který do Českého ráje přijíždí obdivovat přírodu, vnímat ji všemi smysly a vzdělávat se, pronásleduje některé ochránce přírody jako obsese. "Jde hlavně o Plakánek pod hradem Kost, kde lidé namísto vnímaní nedávno zřízené naučné stezky musí dávat pozor, aby je některý z řady cyklistů nesrazil," [11] nebo razantněji "Cykloturisté, svévolně okupující úzkou stezku, představují nebezpečí hlavně pro pěší turisty, kteří namísto prohlídky Plakánku mohou skončit v nemocnici." [12] Dramatické líčení podporovalo jarní akci se zákazovými cedulemi, které během doby permutovaly na informační – rozsahem a provedením evidentní pokus znechutit a následně vyhnat cyklisty a podobné "škůdce" na oněch zbývajících 85 % území v republice. Pokus nevyšel, vzbudil nečekaně silný odpor. Do sporu se musely zapojit i další odpovědné instituce. A tak se objevilo krizové východisko. Jak jinak, přibudou další cedule. "Rádi bychom osadili tabulemi stávající cyklotrasy. Využijeme tak již existující sítě cest a nebudeme ji rozšiřovat... Cedule upozorní lidi na přírodní zajímavosti či na atraktivní krajinu." [13] Titulek článku "Český ráj čeká na naučné stezky" je rovněž výmluvný. Konečně se málo vnímaví návštěvníci dozvěděli, co jim v Českém ráji celou dobu chybělo. Naštěstí se brzy dočkají.
I když se to někomu může jevit nepochopitelné, vstupenkou do chráněných území není vášeň pro přírodu a v ní probíhající procesy. Většina lidí vyhledává Český ráj a podobné oblasti, protože je tam docela obyčejně hezky. A podle svého založení tady tráví volný čas. Někdo se skutečně zajímá o přírodu, někdo o památky, jiný třeba navštíví koncert na Valdštejně. Další slézá skalní věže nebo se jen koupe v rybníku, toulá se po lese či jezdí po kraji na kole. Někdo si oblíbil určitý hostinec v regionu a neváhá ho navštěvovat. Možností a jejich kombinací je asi tolik, kolik je návštěvníků, pokud mají svobodu volby. V chráněných územích zákon umožňuje tuto svobodu omezovat v zájmu přírody, nikoliv podle zájmu ochranářů.
[1] Re: Paní doktorko, komentáře k Cykloturistice s otazníky, RajNet 20.4. 2004
[2] V létě dělali v Českém ráji problémy především cyklisté, ČTK 27.9. 2003
[3] Stop cyklistům, Právo 8.1. 2004
[4] Český ráj ruší důležitou cyklotrasu, Mf Dnes 31.3. 2004
[5] Škodí cyklisté krajině?, Reflex č. 24/2004
[6] Český ráj čeká přeznačení cyklotras, Právo 7.4. 2004
[7] Český ráj ruší důležitou cyklotrasu, Mf Dnes 31.3. 2004
[8] K Valdštejnu i na Rotštejn raději jen po svých!, RajNet 17.4. 2004
[9] Podnikatelé povstali proti ochranářům, Profit 17.05. 2004
[10] V létě dělali v Českém ráji problémy především cyklisté, ČTK 27.9. 2003
[11] Český ráj čeká přeznačení cyklotras, Právo 7.4. 2004
[12] Cyklisté porušují zákazy, Právo 27.4. 2004
[13] Český ráj čeká na naučné stezky, MF Dnes 15.5. 2004