Náš český historik Josef Vítězslav Šimák se narodil v Turnově 15. srpna 1870. Zemřel 30. ledna 1941 v Praze, ale pohřben je u nás v Turnově, kde měl velkolepý pohřeb, kterého se zúčastnilo množství občanů i významných osobností tehdejší doby.

Jako malý žáček chodil do obecné školy doma v Turnově, ale potom od roku 1882 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Tam se prvně začal objevovat jeho veliký zájem o vlastivědu a historii. Navštěvoval archivy, kde hledal náměty pro své první historické práce a studie. Když mu bylo 16 roků, ocitá se mezi zakladateli tehdejšího turnovského muzea a už v 19 létech ho zvolili do muzejního výboru. S tímto muzeem spojil pak téměř celý svůj plodný život. Žil sice v Praze, ale Turnovu a Českému ráji se věnoval stále. Později působil jako profesor na Vyšší dívčí škole a v roce 1921 ho jmenovali řádným profesorem vlastivědy na Karlově univerzitě. Zvláště v době prázdnin se věnoval svému rodnému městu a kraji, do Turnova jezdil za odpočinkem a snažil se nabrat tady nové síly pro svou další pedagogickou i vědeckou práci. Muzeum v Turnově mu vděčí za své první stanovy, hledal budovy a místnosti, kam sbírky umístit, sháněl dárce finančních prostředků, kteří by byli ochotni muzeu pomoci. Uspořádal muzejní sbírky, sháněl archivní materiály, uspořádal celou řadu výstav. Vedle toho se zúčastnil také mnoha archeologických výzkumů. Měl velikou zásluhu na uspořádání muzejního archivu, který dnes patří do okresního archivu. J. V. Šimák byl i literárně činný. Psal o hradech a zámcích na Turnovsku a v okolí. Jako člen Klubu českých turistů využíval svých poznatků k propagaci krás a památek Českého ráje. Časem se stal i konzervátorem pro okres Turnov a pro okres Mnichovo Hradiště. Zejména v době první světové války podařilo se mu zachránit mnoho cenných památek před jejich zničením, za což mu je město Turnov dodnes vděčné. Prof. Šimák se ovšem zabýval dějinami i v národním celku: byly tu studie o Přemyslu II., Karlu IV. Janu Husovi, Janu Žižkovi, o válce třicetileté, selských bouří, o správním rozdělení státu. Zajímala ho místní a pomístní jména, zabíral se otázkami školství a národopisem. Sepsal historické památky Turnovska a Mnichovohradišťska. Jeho historické práce jsou přínosem pro dějiny náboženství, řemesel i poddanství. Nesmírně cennou publikací jsou jeho známé „Příběhy města Turnova nad Jizerou“ a také „Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského“ Je zajímavé, že Šimák nebyl jen historikem a vlastivědným pracovníkem. Byl to člověk skutečně všestranný. Začínal dokonce jako mladý básník, byl dobrým kreslířem, hrál na klavír a účastnil se dramatické činnosti jako dobrý ochotník herec a zpěvák. Byl kritikem i autorem řady divadelních her, v divadle působil někdy také jako režisér. Zasloužil se o vydávání řady časopisů, jmenujme např. vlastivědný časopis „Od Ještěda k Troskám“, jehož vydávání bylo obnoveno po pádu totalitního režimu. Redigoval kromě dalších také časopis Společnosti přátel starožitností, byl členem Historického spolku, Královské společnosti nauk a v České akademii věd a umění. Vzpomínku na zakladatele Muzea Českého ráje prof. J. V. Šimáka připravil František Mlejnek