Archeologie: Nové poznatky o hradu Kosti

Petr  Jenč - 9.11.2005

Hrad Kost     Hrad Kost patří k nejlépe dochovaným vrcholně středověkým šlechtickým sídlům nejen v Českém ráji. Tato dominanta kraje, nacházející se úmyslně skryta na styku třech údolí, má ještě další primát, a sice je patrně prvním fotografovaným hradem u nás. Totiž ještě v roce 1866 ho pruská rozvědka považovala za vojensky hodnotný, a tak pořídili fotografii.

     O počátcích Kosti toho víme velmi málo. K roku 1346 je v písemných pramenech připomínán Beneš z Vartenberka a ze Sobotky, přičemž o tři léta později je ku příležitosti svědectví při zakládání benáteckého kláštera jmenován tentýž Beneš, nyní však se již píšící po hradu Kosti. To samozřejmě neznamená, že hrad byl postaven přesně v tomto tříletém intervalu, nicméně Beneše snad můžeme za zakladatele gotické fáze hradu považovat. Podíváme-li se na dnešní hrad, má s tím Benešovým jen pramálo společného. Z původní stavby se zachovala jen čtverhranná obytná věž s okoseným nárožím v severozápadní části jádra. Věž byla zbudována z lomového kamene, a tak je její zdivo od pozdějších přestaveb z pískovcových kvádrů (tzv. štuků) dobře rozeznatelné. Původní vstup do hradu byl patrně někde v severní části. Celkový terén se velmi změnil, jelikož při následných přestavbách bylo pískovcové podloží místy odlámáno a dílem užito jako stavební materiál.

     Všechny tyto informace se můžeme dočíst v knihách. Mně však vrtalo hlavou, zda Benešův hrad neměl nějakého předchůdce, což se u šlechtických sídel Českého ráje nevyskytuje výjimečně. Jediným dostupným pramenem, při „zarputilém“ mlčení písemných zpráv, jsou v tomto případě archeologické nálezy. V areálu hradu bylo provedeno několik menších výkopových akcí, přičemž větší část nálezů je deponována v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Největší nálezový soubor pochází z hloubení čtyř geologických šachtic. Během revize fondu jsem identifikoval mezi keramikou vesměs pozdně středověkého až novověkého stáří i několik zlomků výrazně starších, datovatelných do 13. století, snad i k jeho půli (za konzultaci děkuji Mgr. R. Bláhovi z MVČ v Hradci Králové). Nálezy dle popisky příslušných sáčků pochází z II. (10 zlomků snad z jedné nádoby zásobnicového charakteru) a IV. (2 zlomky z pokličky) geologické šachtice z hloubky 0-100 cm. Je zřejmé, že se tyto nejstarší nálezy nacházely v druhotném uložení, což částečně omezuje jejich vypovídací hodnotu. Jedná se o keramiku hrubou, šedé barvy, ostřenou pískem a obtáčenou.

     Tento nečekaný nález před nás staví nelehký úkol, a sice jak danou situaci vysvětlit a interpretovat. Přes výše zmíněné druhotné uložení dokazují nálezy nějakou lidskou aktivitu cca 50 - 100 let před založením gotické fáze hradu Benešem. Dovezení nálezů se zeminou odjinud do areálu hradu se jeví jako méně pravděpodobné. Pokud přistoupíme na hypotetickou variantu staršího opevněného sídla, je nasnadě otázka, kdo jej mohl postavit, respektive komu toto území ve 13. století náleželo. Odpověď je nelehká, jelikož písemné prameny jsou pro toto období jen zlomkovité. Podle Josefa Vítězslava Šimáka náleželo území od Jizery na východ ke Kozákovu a ke skalnímu městu Markvartici Jaroslavu z Hruštice. V sousedství Jaroslavova území se údajně rozkládaly statky Zbislava (připomínán k letům 1223 - 1242), jenž se psal dle dvora Bračice na Čáslavsku. Šimák též uvažoval, že Zbislavův přídomek „de Bratercerie“ lze vhodněji vykládat jako Bratřice než Bračice. Nadhazuje též smělou teorii, zda ony Bratřice nelze ztotožnit s Malobratřicemi, od Kosti jen asi 4 km vzdálenými. V Malobratřicích se dle písemných pramenů šlechtické sídlo skutečně nacházelo, ale se Zbislavem patrně nemělo nic společného. Poprvé je zde k roku 1363 zmiňován Bohuněk Kosta z Malobratřic. Zbislav měl prý ve svém erbu lvici, a tak je počítán mezi Markvartice. Jeho potomci (páni z Polné) drželi krajinu později známou jako Kostecké panství až do počátku 14. století, kdy ji následně vlastnili Vartenberkové.

     V otázce možného stavitele sídla na místě pozdějšího hradu Kosti jsme příliš nepokročili. Snad to mohl být onen Zdislav či spíše někdo z rodu pánů z Polné. Každopádně se již pohybujeme v rovině pouhých hypotéz. Několik zlomků keramiky samozřejmě nic nedokazuje, jsou však nezanedbatelnou indicií toho, že Vartenberk Beneš patrně nebyl první, kdo si za staveniště hradu vybral pískovcový blok v ústí třech malebných údolí.

Autor: Bc. Martin Nechvíle – pracoviště archeologie a speleoantropologie VMG v České Lípě a ústřední pracoviště Národního památkového ústavu v Praze.

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 21.11.2024 19:20:09 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------