JILEMNICE - Výstava Zvony, zvonky a rolničky v Krkonošském muzeu v Jilemnici je pro úspěch prodloužena. Původně byla přichystána pro čas vánoční, nyní expozici v přízemí muzea odzvoní zřejmě až 18. března.

     Výstava nabízí návštěvníkům zajímavý pohled na starobylé řemeslo zvonařství. Jednotlivé vitrínky a volné exponáty přibližují fáze přípravy výroby ve zvonařské dílně. Sám ředitel muzea Jan Luštinec pak všechno doprovází zasvěceným výkladem. Na zahájení byl dokonce pozván jeden z posledních českých mistrů zvonařů Petr Rudolf Manoušek z Prahy.

     Největšího rozkvětu došlo zvonařství v 15. a 16. století. Zvony jsou vlastně zvláštní hudební nástroje z bronzu - slitiny mědi a cínu. Hlavně v minulosti měly široké uplatnění. Lidé si podle nich řídili svůj duchovní i praktický život. Od časného jitra až do soumraku. Zvonilo se i na zahájení trhu, ve škole, určovala se policejní hodina, vyprovázely zemřelé. Jejich naléhavý hlas varoval před požáry a jiným nebezpečím. Zvony byly vlastně nejrychlejším sdělovacím prostředkem ve svém okolí. Díky své výzdobě jsou zvony i cennými kulturními památkami.

     Až do I. světové války zvonů u nás spíše přibývalo, potom přišly dvě velké a nemilosrdné rekvizice. Stovky zvonů se roztavily na hlavně děl a jiné zbraně. Také II. světová válka nás ochudila o další historické památky. Rekvírovalo se sice šetrněji, ale přísněji.

     Výstava v jilemnickém muzeu ukazuje i na další zvonařské výrobky. Jsou to zvonce pro dobytek, rolničky a jiné zvonečky na koňských postrojích, a také zvonky a zvonečky pro různé církevní obřady. Jsou ze sbírek řady muzeí, katolických farností i sběratele Jiřího Faistauera a starožitníka J. Fišery.

     Uprostřed expozice stojí velká zvonová stolice, kde je upevněno několik různých zvonů i cimbálů. To jsou zvlášť tvarované zvony s bicím zařízením určené pro hodinové mechanismy ve věžích. Odměnou návštěvníkům muzea může být hlas zvonů, který se v poledne pokaždé line z věží okolních jilemnických chrámů. (NP)