TURNOV - Několik pracovníků z pracoviště Akademie věd České republiky ve Skálově ulici v Turnově vzbudilo při nedávném zatmění Slunce zasloužený údiv kolemjdoucích. Jak je na snímku vidět, pomocí malého optického zrcadla si přímo na ulici promítali malý srpeček sluníčka na papír formátu A4. Hlavního pozorovatele úplného zatmění však měli v Turecku, potvrdil nám to vedoucí pracoviště RNDr. Zbyněk Melich.
"V Turecku v oblasti Side u Manavgatu byl doktorand Ing. Vít Lédl, který si dovezl velmi zdařilé snímky úplného zatmění. Pro oborníky dodám, že přitom použil speciálního objektivu z naší Vývojové optické dílny akademie věd v Turnově o světelnosti 1:8 a s ohniskovou vzdáleností f 700 mm. Fotoaparát měl Canon D 350 a expozicí 2 sec. Přikládám jeden z jeho snímků zatmění. Ostatní pracovníci z našeho pracoviště se 29. března po poledni venku na ulici dívali alespoň na jeho částečné zakrytí."
Čím žije vaše vědecké pracoviště? Vím, že jste byli do nedávna nejmenším ústavem v rámci Akademie ČR.
"Od nového roku je naše Vývojová optická dílna pod křídly Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR v Praze. Tento ústav byl i v minulosti jedním z největších odběratelů vyvíjených a vyráběných zakázkových optických dílů z našeho pracoviště. Chtěl bych se v této souvislosti pochlubit, že se nyní podílíme značnou měrou na vybavování gigantického laseru PALS v Praze optickými díly. Na tomto výkonovém pulsním laseru se dělají vědecké pokusy s horkou plazmou. Těchto experimentů se účastní vědci z řady zemí. Přitom se v Praze připravuje stavba haly pro další špičkové vědecké pracoviště tzv. TOKAMAK, ve kterém se budou simulovat pomocí plazmy možnosti termojaderné syntézy. Ta by mohla do budoucna řešit energetickou potřebu lidstva. Dá se říci, že čeští vědci zde drží krok s vědeckým pokrokem."
Vraťme se k zatmění. Pozorování Slunce má pro turnovské výzkumníky hlubší význam.
"Samozřejmě. V současné době vyvíjíme pro Astronomický ústav v Ondřejově univerzální interferenční dvojlomně-polarizační filtr, který bude sloužit pro pozorování sluneční chromosféry v několika zajímavých čarách spektra. Pomocí takového filtru mohou astronomové podrobně zkoumat činnost Slunce. Jeho činnost má pro veškerý život na zemi, jak víte, zcela zásadní význam."
O vaše pracoviště se nedávno zajímal senátor za Turnovsko MUDr. Jaroslav Mitlener.
"Byla to neformální schůzka. Pana senátora jsem seznámil s našimi výsledky výzkumu a také proč došlo ke sloučení s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR. Zajímal se o financování a zda se dostáváme k různým grantům, jaké máme přístrojové vybavení. Chtěl také vědět, co děláme pro astronomická pozorování a vůbec kosmický program. Současně projevil zájem seznámit se s pražskými pracovišti Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, zejména s oddělením PALS, a také s oddělením Tokamak, kde se připravuje stavba nové budovy z vládou přidělených investic a stěhování velkého přístroje z Anglie."
Senátor se měl také zajímal o polarizační filtry pro zlepšení viditelnosti za špatného počasí nebo při odrazu slunečních paprsků.
"Pan senátor (na snímku vlevo) se dotazoval na možnost ostrého vidění v případě pohledu do mlhy, či v případě inverze. Zde mohou pomoci vhodné brýle se zabarvenými filtry, které sníží rozptyl na mikročásticích mlhy - vhodné je odříznout krátkovlnou oblast spektra, tj. fialovou a modrou barvu, například použitím žlutě zabarvených filtrů. U dobrého očního optika lze dnes získat takto zabarvené brýle i s polarizační úpravou. Pozorované
prostředí se pak oku jeví ostřeji, neboť se sníží barevná vada oční čočky a zároveň rozptyl na částicích. Dokonalé odstranění rozptylu na mlze však při prostém pohledu okem není možné, neboť jde o fyzikální vlastnost zamlženého prostředí. (tim)-----