POJIZEŘÍ - Hranička jemně naštípaných třísek vzplanula v ohništi hned od první sirky. A když oheň dostal pomalu sílu, chrstla na něj paní domu skleničku pravé kamnářské slivovice. Tak nějak začal tradiční obřad křtu u právě dokončených kachlových kamen.
Kamnář Vítek Pešek si doma postavil kamna spojená ještě s malým kachlovým sporákem. "Taková kamna jsou živým organismem a většinou nás smrtelníky přežijou, proto si zaslouží i takový křest," říká s úsměvem zkušený řemeslník a dodává. "Protože mám přítele faráře Lubomíra Braného, požádal jsem ho o malou podporu."
RNDr. Lubomír Braný,Csc., je farářem Církve československé husitské v Českém Krumlově. Když dostal prostor přistoupil ke kamnům a potom směrem ke staviteli a rodině pronesl první slova. Byla ze Žalmu 11,5:
"Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z celé duše nenávidí. Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhnoucí vichr..." Posléze se duchovní dostane k Žalmu 29,1:
..."Hospodinův hlas je plný důstojnosti. Jeho hlas poráží cedry, Hospodinův hlas křeše plameny ohně."
Potom si položí otázku: "Co dělá domov domovem? Od prvopočátku to byla jeskyně a v ní oheň. Ohniště, osvětlující daný prostor, vydávající teplo pro zahřátí, obrovský dar pro možnost přípravy teplého a hlavně snáze stravitelného jídla. Později to byl třeba stan, chatrč, dům, ale ten oheň zůstává."
Duchovní se v zamyšlení dotýká i práce zručného kamnáře. Vždyť kachlová kamna vznikala s láskou a umem, houževnatostí.
"Jsem jenom Tvým služebníkem, ale pokorně Tě prosím, abys toto dokončené dílo Ty sám požehnal. Aby kamna nikdy neztratila svou hlavní funkci, aby kolem nich vládla rodinná pohoda, aby z nich vyzařovalo příjemné teplo a kolem nich se šířilo teplo lásky, aby z nich vyzařovala ona přitažlivost domova, která by neodolatelně všechny lákala k návratu domů a aby místnosti nikdy nezábly, ale byly naplněny duchem domova i duchem Tvým. Amen."