První díl povídání o regionální dráze vzbudil řadu ohlasů. Plním slovo, byť s mírným zpožděním a přináším další část stručného regoinálního průvodce krásnými kouty našeho kraje z pera našeho spolupracovníka a místního znalce Bc. Martina Vaistauera Podtitul zní:
Orientační průvodce okolím železničního spojení (v paměť blížícího se výročí 100. let od zahájení provozu v úseku Sobotka - Stará Paka

     Tímto jménem nazývá se pohádkový kraj mezi Turnovem a Jičínem s Prachovskými skalami, Hruboskalskem a Troskami, údolí Jizery mezi Semily a Turnovem, Sobotecko, Lomnicko, Mnichovohradištsko, z části i Mladoboleslavsko.
         Nikde jinde v České republice není nahromaděno na tak poměrně malém území tolik přírodních krás a starobylých památek, jako právě zde. Romantika rozervaných pískovcových skal, malebnost tichých údolí, lidové stavby, starobylé hrady, kouzelné zámky, vznosné kostely, vzácné nerosty, botanické zajímavosti, průzračná voda řek a potoků, koupaliště, křišťálové studánky, vesničky, vklíněné v područí rozervaných skal i položené v širokých údolích, dopravní síť, hostince, hotely, pensiony…čili všechny podmínky pro rozvoj turistiky a turistického ruchu. Dobře značené cesty a turistická orientace jsou bezpečnými vůdci. Výškové rozdíly nejsou příliš značné, rozhledů je rozseto mnoho na všech stranách, většinou jsou velmi rozsáhlé a překrásné.
        Tímto čarokrásným krajem prochází několik železných drah - mj. i trať Skalsko – Stará Paka, jež jako celek byla uvedena do provozu v roce 1906.
        Přijměte pozvání k putování po tomto zemském ráji. Naší cestou nechť jsou její koleje. Tuto drobnou publikaci vemte, prosím, za svého tichého, stručného a věrného průvodce.
        Není posláním tohoto drobného orientačního dílka zabývat se historií tohoto dopravního spojení. Ostatně – v roce 2006 oslaví toto spojení 100 let od uvedení do provozu – a já věřím, že jsou zde mnohem znalejší lidé, kteří svým perem tuto skutečnost přiblíží mnohem fundovaněji. I když … tato písmenka mají být jistým předvojem a připomenutím této skutečnosti.
             Naše putování začíná „proti prvotnímu toku“ této dopravní komunikace. Přijměte milé pozvání, lokálka z koleje „pod skalou“ směr Mladá Boleslav je připravena ke svému odjezdu.
     Usměvavá výpravčí již dává znamení k odjezdu … prosím, vydejme se na pomalou klidnou jízdu…. Nechme za sebou shon všedních dnů; lidé, krajina i čas jsou nyní našimi přáteli, zdrojem pozitivní energie… Podlehněme volání stříbrných stužek kolejí… vydejme se poznat a pozdravit náš domov…
U zastávky stará Paka jsme se již zdrželi. Pojeďme tedy o kousek dál.

          V poznámce „Přístup “ písmena Č, M, Z, ŽL označují barvu značené turistické trasy (červená, modrá, zelená, žlutá).


3. STANICE A ZASTÁVKY V ÚSEKU ST. PAKA - SOBOTKA
          Levín – zaniklý hrad na ostrohu nad říčkou Oleškou. nedaleko Levínské Olešnice. První zmínka z roku 1333, zpustl po roce 1421 po připojení panství k hradu Kumburk. Na hradišti jsou v současné době patrné základy obytné věže, příkopy, valy.
          Přístup ze stanice ČD Stará Paka – po Z do obce Levínská Olešnice, odtud po Č směr Nová Paka – celkem přibližně 7 km. Možný též přístup ze zastávky ČD Levínská Olešnice žel. tratě 030 Pardubice – Liberec.

          Nová Paka – (427 m) – město nad říčkou Rokytkou. Přirozené kulturní a hospodářské centrum. První zmínka roku 1357, kdy se připomíná farní kostel sv. Mikuláše. Původně poddanské městečko kumburského panství. Klášter Paulánů s kostelem založen roku 1655 Tiefenbachy na místě mariánského gotického kostela, zrušen reformami Josefa II., od druhé poloviny 19. století využíván jako nemocnice. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn v letech 1709 – 1724 s hodnotnou výzdobou. Dřevěný řeckokatolický kostel na Husově kopci – přenesen roku 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi. Podkrkonošské muzeum v Suchardově domě, u muzea též vitrína s aukaritem (zkamenělý strom – stáří kolem 230 milionů let). Unikátní klenotnice drahých kamenů z roku 1952. Při říčce Rokytce roubené domy podkrkonošského typu. Z Nové Paky pochází umělecký rod Suchardů. K městu a okolí se vztahuje řada románů K.V. Raise. Hlavní dopravní tahy - městem prochází žel. trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka - Trutnov a silnice I/16 Praha – Krkonoše.
          Přístup ze stanice ČD Stará Paka – po silnici směr Nová Paka – 3 km. Možno využít i železničního spojení 040 směr Chlumec nad Cidlinou.

          3.2 Ústí u Staré Paky
     Železniční zastávka. Bývala zde tvrz. Roku 1414 se připomíná panoš Jan Předslavec z Ústí. V obci se narodil roku 1890 František Brož, numismatik, založil též kroniku svého rodiště a Jindřich Soukup - akademický sochař – žák Bohumila Kafky a francouzského sochaře Despiana. Obec protíná mj. silnice II/284 z Nové Paky do Lomnice nad Popelkou, též i železniční tratě 030, 040 ze Staré Paky (bez zastávek).

          Obcí neprochází žádná značená turistická cesta. Přístupy individuelně !
           Okolí
          Bradlec - blíže viz zastávka ČD Syřenov
          Kumburk - blíže viz zastávka ČD Syřenov
          Nová Paka – blíže viz stanice ČD Stará Paka

          3.3 Syřenov
          Železniční zastávka, jedna z nejmladších na této trati, otevřena krátce po 2. světové válce. Obec (448 m) pod Kumburkem. Rodiště Mudr. Františka Cyrila Kampelíka (1805–1872) - hlasatele hospodářského osvobození. Doporučoval zakládati záložny v kolaturách, nynější venkovské spořitelní a záložní spolky, zvané po něm Kampeličky. Zasloužil se též o založení I. české rolnické školy ve Stěžerech u Hradce Králové. Jeho rodný dům, roubený mlýn čp. 54 na potoce Ćerná, stával na křižovatce silnic pod obcí Krsmol. Zbořen roku 1972, zachovány nepatrné trosky. Pamětní deska přenesena na budovu obecního úřadu.
          Přístup do obce ze zastávky ČD Syřenov po ŽL na křižovatku silnic, odtud po silnici směr Jičín (neznačeno) - celkem přibližně 2,5 km.
      Do okolí této zastávky Vás zavedu příště.
Martin