Kromě přírodních půvabů nabízí letos zjara naučná stezka údolím Plakánek v okolí Pilského rybníka několik témat k zamyšlení. Po vytěžení části stromů a křovin ze dna a ze strání pod skalami je údolí prosvětlené a přiblížilo se své historické podobě.

     V rámci těžby byl omezen nebo zlikvidován invazní trnovník akát. Nové paseky vlastník pozemků oplotil a po dohodě se správou CHKO chystá výsadbu v souladu s tzv. přirozenou druhovou skladbou dřevin. Návštěvníci údolí narazí na rozježděnou a poničenou cestu jako na všech místech, kde se kácelo. Za sucha není cesta právě pohodlná, za mokra bude lepší se údolí vůbec vyhnout. Ale i cestu vlastník přislíbil po skončení prací uvést do původního stavu. Přesto by měl nynější stav Plakánku vést k zamyšlení a napříště snad také k realismu na všech stranách.

Reservace

     Ve stanovisku správy CHKO Český ráj k provedené těžbě je mj. uvedeno: "I když se lokalita nachází v přírodní rezervaci, v I. zóně CHKO, tak péče o lesy probíhá dle schváleného LHP (pozn. - lesního hospodářského plánu), ke kterému se Správa CHKO může vyjadřovat a je na vlastníkovi a státní správě lesů, zda požadavky orgánu ochrany přírody na základě jeho závazného stanoviska zapracuje..."

     Nepochybuji o vyjádření správy CHKO, že z hlediska stávající legislativy bylo a je vše v pořádku. Je-li však uplatnění požadavků orgánu ochrany přírody závislé na dobré vůli dalších subjektů, pak mají takové požadavky leda dekorativní význam. V čem spočívá zmiňovaná "závaznost"? Má vůbec smysl sepisovat takové papíry?

     Pes je patrně zakopán v příslušné legislativě a v ustálené praxi, která připouští, aby v přírodní reservaci měly přednost lesní hospodářské plány. Čím se pak ve skutečnosti (ne ve Sbírce zákonů) liší takto chráněné území od hospodářského lesa, obzvlášť když holinu je vlastník povinen podle lesního zákona do dvou let zalesnit a je opět výhradně na jeho dobré vůli, aby z 95% nevznikla tolik kritizovaná monokultura? Nebo byl zákonodárce přesvědčen, že máme na území republiky až příliš mnoho chráněných území s finančně zajímavým množstvím dřeva a tímto usnadnil život třeba Lesům ČR? Nebo se tím stát vyhnul kompenzacím za omezené nakládání se soukromým majetkem v případě, že se o něj jedná?

Natura

     Při přípravě soustavy Natura 2000 se Plakánek ocitl na seznamu podle evropské Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) neboť se zde vyskytuje kapradinka vláskatec tajemný /Trichomanes speciosum/. Na webu Natura 2000 se o dané lokalitě mj. píše:
CZ0214025 - Údolí Plakánek • Kvalita a význam: Jedná se o méně významnou poměrně slabou populaci Trichomanes speciosum v rámci CHKO Český ráj i z hlediska rozšíření druhu na území ČR.
• Zranitelnost: Ohrožení můžou představovat velkoplošné holoseče v lesních porostech, které můžou vést ke změně mikroklimatu, dále pak táboření, zakládaní ohňů, a "ukládaní "odpadků do skalních štěrbin. Jinak není druh pro svou nenápadnost na navržené lokalitě ohrožen.
• Management: Protože se jedná o lokalitu, která je součástí CHKO a přírodní rezervace, je třeba dodržovat management lesních porostů dle platného Plánu péče pro tato CHÚ. Ten nepřipouští žádnou rozsáhlejší těžbu (max. do 0,5 ha) nebo je možné ponechat příslušné porosty zcela bez zásahu. Kontrolovat a postihovat nepovolené táboření a pálení ohňů v lese.

     Nechme stranou jinak zajímavou otázku, proč je vůbec na seznamu uváděna lokalita s "méně významnou a slabou populací" a to i v lokálním měřítku. Buď se tedy vytěžení části porostů, pálení klestí a odkrytí skal vláskatce nedotkne, potom je stanovení území a podmínek ochrany přinejmenším nepřesné. Nebo naopak vláskatec nepřežije, nic výjimečného se nestane a údolí bylo do soustavy Natura navrženo pro větší slávu Českého ráje a navrhovatelů. Odborníci jistě bedlivě zvážili, jaké důsledky může odkrytí skal pro vláskatce v budoucnu mít.

Režim

     Před třemi roky byla na Rajnetu a dalších serverech vedena diskuse o cyklistice v Českém ráji. Správa CHKO v ní zastávala názor, že provozování jízdy na kole ničí Český ráj, a snažila se cyklisty vytlačit na silnice. Jedním z míst, která byla přetřásána, byl právě Plakánek. Přitom cyklistům lze při troše střízlivosti přičítat pouze škody vznikající erozí cest a v ojedinělých případech také okolního terénu.

     Pokud nějaké erozní škody na cestě způsobili cyklisté a ne od poslední války zanedbávaná údržba, dnes na tom skutečně nesejde. Stačí si do Plakánku zajít nebo si prohlédnout fotodokumentaci na Rajnetu či na Interregionu. Navíc v komentářích k článku "Údolí Plakánek zdevastované "uvádí p. Hoření, že "... cesta údolím Plakánek je v majetku společnosti Kinský dal Borgo, a.s. - tedy oni si poškodili svou vlastní cestu." Potom je těžko k pochopení, proč se proti cyklistům v Plakánku angažovala právě Správa CHKO a za část peněz, kterými je financována ze státního rozpočtu namísto přírody chránila majetek soukromého subjektu.

Mediální péče

     Patrně se na zklamání ze současného stavu Plakánku podepsal až příliš viditelný rozdíl mezi skutečností a jejím mediálním obrazem. Stalo se módou nejen této sezóny, že záležitosti týkající se přírody a životního prostředí podávají média značně nekriticky. (Např. jakýkoliv přírodní jev je vždy "unikátní", přírodu – ať jde o pohazování odpadků nebo v Českém ráji rytí do skal apod. - poškozují "turisté" a nikoliv vandalové atd. atd.) Není se čemu divit - v mediální době ekologismus postupně nahrazuje náboženství i se souborem rituálů a zjevených pravd, o kterých se nediskutuje. Z chráněných území byl vytvořen fetiš a nemalá část veřejnosti se nechala přesvědčit, že se tam smí chodit pouze po špičkách.

     Pokud tedy někdo bral zcela vážně, co bylo o Plakánku z různých zdrojů tvrzeno, těžko se asi srovná s tím, že je dnes vlastně všechno v pořádku. Ne poprvé se ukázalo, že platná legislativa staví státní ochranu přírody před nutnost rozeznávat dvojí přírodu nebo na ni uplatňovat dvojí metr. Jeden pro hospodařící, investující a obecně vlivné subjekty a druhý pro zbytek společnosti. V praxi jsou pak ochranářská opatření často vedena jen vůči těm, kteří nemohou vyvinout dostatečně silný protitlak, což je nijak neorganizovaná a tudíž málo vlivná většina obyvatelstva.

     Je věcí vkusu, zda vyčištění Plakánku prospělo nebo naopak. A za dalších deset až dvacet roků nebo o hodně dříve si už na dnešní stanoviska a diskuse nikdo ani nevzpomene.

Jan Štěpánek

Zvýraznění v textu: redakce RajNetu