(oficiální tisková zpráva)
V úterý 13. listopadu se v Parkhotelu Skalní město v Prachovských skalách uskutečnilo „Fórum cestovního ruchu“. Do jednoho z nejkrásnějších míst Jičínska přijelo na padesát podnikatelů v cestovním ruchu, zástupců neziskových organizací, obcí a živnostníků. Ti se dozvěděli podrobnosti o nejnovějších aktivitách, které má pro rozvoj regionu připraveno Sdružení Český ráj.
V žádném případě nejde o samospásné projekty, které zachrání hoteliéry nebo majitele penzionů. Naší snahou je vytvořit zde profesionální zázemí, které bude pomáhat všem, kterým jde o rozvoj cestovního ruchu v Českém ráji,“ řekl na setkání předseda správní rady Sdružení Český ráj Aleš Hozdecký. Podle něho chce Sdružení do budoucna fungovat mj. jako servisní organizace, která bude schopna poradit klientům s projekty a žádostmi o dotace z Evropské unie a bude umět komunikovat s veřejným i privátním sektorem.
Tyto aktivity jsou vázány na rozšíření profesionálního týmu Sdružení Český ráj a zajištění jeho financování například z programů EU. „Jednou z novinek, jak zlepšit komunikaci v regionu, je první číslo tištěného Zpravodaje Sdružení Český ráj, které vyšlo právě v těchto dnech. Ve Zpravodaji zájemci najdou konkrétní informace o rozvoji regionu a cílech nejen našeho Sdružení,“ uvedl Hozdecký.
Projektové záměry na nejbližší období představili přítomným manažeři Sdružení Jitka Stránská a Jiří Lukeš. Pro plánovací období 2007 až 2013 je připraveno zhruba šest projektových oblastí.
Zejména je to marketingová podpora, která zahrnuje propagaci turistického regionu od účasti na veletrzích cestovního ruchu po rozvoj a instalaci informačních systémů. Samostatnou kapitolou je budování doplňkové infrastruktury v podobě cyklostezek, parkovišť nebo úprav vyhlídek a odpočívadel. Z aktivit Sdružení je nyní asi mediálně nejznámější záměr vybudování cyklostezky po celém toku Jizery, který právě nyní vstupuje do fáze zpracování projektových dokumentací. Dále je to rekonstrukce Zlaté stezky Českého ráje a další rozvoj Geoparku Český ráj. Zajímavostí může být potřeba region více zpřístupnit zdravotně postiženým. „Český ráj bez bariér“ je velkou výzvou do budoucna.
„V prvních hodnoceních letošní letní sezony se objevují známá fakta, a sice, že přibývá turistů z nových zemí, rozšiřuje se nabídka akcí, ale na druhou stranu do Českého ráje stále návštěvníci přijíždějí třeba jen na jediný den,“ řekla na fóru cestovního ruchu Renata Svobodová z jičínské cestovní kanceláře Czech Paradise. Podle ní by tu měla být rozšířena právě nabídka poznávacích zájezdů, které přilákají také zájemce, kteří nevyznávají pěší nebo cykloturistiku. „Chybí také více aktivit na trávení volného času, téměř neexistuje nabídka nočního života v turistických střediscích, je zde stále poměrně úzká i nabídka kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení,“ shrnula Svobodová fakta, proč se v Českém ráji nedaří udržet v létě turisty na více dnů.
Další zajímavou aktivitu na fóru představil David Jung z jičínské Okresní hospodářské komory, která je členem Sdružení Český ráj. Pan Jung přítomné informoval o chystaném spojení poboček hospodářských komor v Jičíně a Hradci Králové, přičemž ta jičínská by měla mít na starosti rozvoj a propagaci turistického ruchu v celém Královéhradeckém kraji.
Jung na setkání vystoupil také s nabídkou celostátního projektu „Cyklisté vítáni“ (http://www.cyklistevitani.cz/) , který je tu pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu, kteří se orientují nebo chtějí orientovat na nabídku služeb pro cykloturisty.
,br>
Součástí „Fóra cestovního ruchu“ bylo také slavnostní předání osvědčení o propůjčení ochranné známky „Regionální produkt Český ráj“ dalším čtyřem držitelům. Podle manažerky Sdružení Jitky Stránské jde o letošní novinku, která by měla pomoci výrobcům originálního zboží z Českého ráje. Ti mohou své zboží označovat logem této značky, což pro kupujícího znamená, že si domů odváží zboží vyrobené přímo v tomto regionu a ještě k tomu s certifikátem kvality.
Letos na jaře prestižní značku obdrželo prvních šest výrobců – Maruše Nová z Holenic (výrobky z ovčí příze), Doubravka Fišerová ze Skalan (hrnčířské zboží, agroturistika), Galerie Radost Lenky Neumannové z Radostína, farma Tompeli Tomáše Pelikána z Huntířova, Malá kozí farma Kamínka z Chuchelny a Pivovar Malý Rohozec.
Na setkání v Parkhotelu Skalní město byl certifikát předán dalším čtyřem výrobcům – firmě KORTAN SKLO BIŽUTERIE ze Železného Brodu, turnovské Pekárně Mikula, ekologické farmě Anny Hudské z Klokočí a dřevořezbářce Miroslavě Řezníkové z Koberov.
Jak na fóru zaznělo, v nejbližší době by měla vzniknout i specializovaná prodejna výrobků vzniklých v Českém ráji, a sice v ozdravovně v Radostíně u Sychrova.
Na závěr setkání ještě předseda Sdružení Aleš Hozdecký přítomné seznámil s připravovanou tiskovinou „Dovolená v Českém ráji 2008“, která vyjde na přelomu března a dubna příštího roku a v nákladu zhruba 30 tisíc výtisků zájemcům nabídne vyčerpávající přehled ubytovacích zařízení v regionu. „Takovýto přehled bychom chtěli vydávat každý rok, samozřejmě bude záležet na majitelích hotelů a penzionů, jaký zájem budou mít o to, objevit se v novém katalogu,“ uvedl Hozdecký. Ten také ještě v samém závěru představil originální rezervační systém (booking system), který umožní on-line rezervaci ubytování a služeb v celém regionu včetně platby. Systém již funguje, v nejbližší době bude po přistoupení strategického partnera zásadně rozšířen a doplněn o další poskytovatele služeb. Na vzniku v současnosti nejpropracovanějšího rezervačního systému v České republice se podílelo s libereckou firmou R-INCON právě Sdružení Český ráj. Více zájemci najdou na http://www.booking-system.eu/.
Foto 01: Osvědčení o propůjčení ochranné známky „Regionální produkt Český ráj“ předával předseda Sdružení Český ráj Aleš Hozdecký.
Foto 02: Noví držitelé osvědčení „Regionální produkt Český ráj“, kteří na své výrobky mohou používat logo této prestižní značky. Zleva: zástupce turnovské Pekárny Mikula, dřevořezbářka Miroslava Řezníková z Koberov a zástupce firmy Kortan – sklo, bižuterie ze Železného Brodu..
Tisková zpráva byla vydána 14. 11. 2007.
Pro SČR zpracoval Pavel Charousek