Pod tímto názvem se skrývá pilotní celosemestrální projekt Fsv ČVUT Praha uskutečněný ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci za podpory občanského sdružení Paměť Českého ráje a Podještědí a občanského sdružení Ochrana Klokočských skal.Projekt je zaměřený na konkrétní problematiku ochrany archeologických nálezů a území s archeologickými nálezy v souvislosti se stavební činností a územním plánováním.
V roce 2000 Česká republika ratifikovala , tzv. Maltskou konvenci - Úmluvu o archeologickém dědictví Evropy. Zavázala se tím především k tomu, že bude dbát na ochranu archeologických nálezů a bude jí věnovat velkou pozornost.Ochranu archeologických památek řeší i náš zákon č20/1987Sb. Tato ochrana se má odrážet už v politice územního plánování měst i obcí. V praxi je tomu bohužel často jinak.
„Nápad uspořádat výstavu věnovanou evropsky unikátním nalezištím v Příšovicích a na jejich příkladu ukázat úskalí,která se mohou při plánování rozvoje obce a ochraně archeologických nálezů objevit vzešel ze IV.konference památková péče v občanské společnosti TROSKY 2007,která se konala v říjnu 2007 v Českém ráji.Během pracovních porad týkajících se uspořádání výstavy se objevila celá řada dalších věcí a témat, se kterými by se právě budoucí stavaři, projektanti a také jejich pedagogové měli seznámit.Naleziště v Příšovicích jsou evropsky unikátní, ale při bohatosti dějin ,které se na území naší země odehrály není vyloučeno, že podobné lokality na svůj objev teprve čekají. A ty by se mohlo, právě díky zkušenostem z Příšovic podařit zachránit,“uvedl Doc.ing.Václa Liška Dr. vedoucí katedry společenských věd fakulty stavební ČVUT Praha,která je nositelem projektu.Součástí projektu je celosestrální výstava v galerii Nach ve třetím patře budovy A Fsv ČVU Praha, Thákurova7, Praha 6.
Na konkrétním příkladu dvou Evropsky mimořádně cenných archeologických lokalit , shodou okolností nalezených v jedné obci obce Příšovice (Liberecký kraj) se zde mohou studenti seznámit s mapovými podklady a podrobně s oběma lokalitami. První část výstavy je
věnována největšímu žárovému pohřebišti z podzní doby bronzové nalezeném doposavad na území našeho státu. Příšovická nekropole „Na Cecilce“patří k unikátním Prozatím však byla archeologicky zkoumána pouze její část Pohřebištěm dotčenou plochu odhadují odborníci na 4000-5000m². „Obec Příšovice leží v jižním cípu bývalého okresu Liberec, na nevýrazné terase pravého břehu Jizery v nadmořské výšce 241-242 m.n.m. První archeologické nálezy známe z počátku minulého století, kdy 9.srpna roku 1907 Dr. Prokop prozkoumal neolitickou jámu. Zápis v místní kronice , sepsané před rokem 1925, na stránce 7 praví, že je „místo u pole J. Bernáta č. 46, kde se Jizera obrací k jihu“ a „v těch místech nalezl řídící učitel V. Větvička mnoho střepů, což svědčí, že v těch místech v dobách dávných lidé sídleli“.V roce 1955 provádí v Příšovicích nedaleko Jizery výkopy A. Ouhrabka a v roce 1956 v nich pokračuje archeoložka E. Soudská. V této době se účastní výzkumů i místní znalec pan Tomeš.8.a 9. listopadu 1971 byly při stavbě nových bytových jednotek, nedaleko tehdejší provozovny Severočeských mlékáren, narušeny neolitické objekty. Další výzkumy zde jsou prováděny od poloviny devadesátých let minulého století a jejich výsledky jsou zcalela unikátní,“ uvádí archeolog libereckého muzea Bc. Petr Brestovanský.
Druhá část výstavy patří nalezišti neolitického sídliště s řemeslnickými dílnami. K vidění jsou mimo jiné nákresy neoltických domů a dílen a zrestaurované nádobami z období 6800B.P.
„Při archeologickém výzkumu se podařilo objevit zcela novou a unikátní část vesnice z mladší doby kamenné, kterou můžeme předběžně datovat do mladšího období (fáze) tzv. kultury z keramikou vypíchanou. Jedná se o první zemědělce, kteří se v tomto místě usadily v době před šesti a půl tisíci lety. Tedy v době, kdy ještě 1,5 tisíce let
zbývalo do sjednocení Egypta Narmerem a téměř 2 tisíce let do stavby první stupňovité pyramidy Džóséra v Sakkáře. Nález půdorysů patnácti domů a dvaceti pravěkých dílen kruhovitého až oválného půdorysu mj. na výrobu broušené kamenné industrie a štípané pazourkové industrie a to vše v pravidelném uspořádání nemá v Libereckém kraji ani v České republice obdoby. Dle ústního vyjádření PhDr. Ivana Pavlů ze srpna tohoto roku podobný půdorys sídliště s výrobními jámami není znám z tohoto období nikde ve střední Evropě, ani v Německu, kde jsou sídliště této kultury nejlépe prozkoumány. Další významnou okolností je, že část nalezené vesnice osídlené ve 2 fázích nedaleko pravého břehu Jizery, nebyla po celou dobu až do současnosti narušena jinou kulturou. „shrnul stav kolem naleziště Bc.Petr Brestovanský archeolog Severočeského muzea v Liberci.Dalším dílem projektu jsou připravené přednášky Bc.Brestovanského o významu zkoumání archeologických lokalit a vzniká také publikace zaměřená na základní orientaci stavařů v oblasti archeologie.
„ Na jejím vytvoření se podílí řada obdorníků.První obecná část bude věnována problematice archeologických lokalit, jejich ochraně, dále urbanizaci krajiny, zvláštní pozornost bude věnována územnímu plánování a zákonu o půdě. Ve druhé části pak bude na konkrétním příkladu severočeské obce Přišovice a jejích unikátních nalezištích ukázáno kde se v praxi střetávají zájmy ochrany archeologického dědictví a ekonomické zájmy. Chybět nebude ani slovo starosty obce, reakce občanů Příšovic, aktivity občanského sdružení Paměť za záchranu lokalit a jejich zpřístupnění. Čtenáři dostanou také možnost seznámit se s řadou analýz,kterým jsou archeologické nálezy podrobovány a jak jsou výsledky těchto bádání přínosná i pro naši společnost.“ upřesnil Doc. Liška.
Výstava i publikace jsou je určeny studentům vysokých škol a jejich pedagogům. Veřejnost se s výstavou bude moci seznámit během června při dnech otevřených dveří. Projekt doprovází dětská výtvarná soutěž Archeologie očima dětí a připravují se další akce..
Výstavu finančně podpořila Pojizerská realitní s.r.o.
Hana Talli Hlubučková – koordinátor projektu