www.ceskyraj.info  - Ubytování v Českém ráji www.primadovolena.cz - Ubytování v České republice  Vyšlo: 22.11.2005 Rubrika: Historie kraje Křineč – archeologické objevování neznámého hradu      Aktualizováno 22.11.2005 Ke zbytku ostrůvku dávného jezera, ležícího uprostřed krásné kotliny obklopené černým lesem, přirovnal v roce 1914 Dr. Jan A. Herold ve své knížce Mnichovohradišťsko - přírodou a památkami skalní útvar Křineč u Zakopané.      Nápadné skalisko elipsovitého půdorysu vysoké až 17 m upoutalo pozornost nejen prvních turistů a milovníků Českého ráje, ale zaujalo později i filmaře, konkrétně v roce 1968. Na vrcholu skály vznikla z kulis jakási tvrz Koleč. Film s názvem „Na Žižkově válečném voze“ režíroval Milan Vošmik a zahrála si v něm plejáda vesměs slavných hereckých tváří (F. Smolík, J. Větrovec, K. Smyczek, M. Růžek, I. Prachař, tehdy ještě 15-tiletý Jan Kraus, Vl. Hrubý, F. Filipovský a V. Ráž). O tom, že v místě skutečně existoval ve středověku hrad, nemohli mít filmaři ve své době ani potuchy.      Poprvé se Křineč objevuje v archeologické literatuře před 58 lety; akademik Jan Filip v Dějinných počátcích Českého ráje zmiňuje „zářezy a stopy po dřevěných stavbách“ na povrchu skal a s opatrností je přisuzuje středověku. Zdali lokalitu osobně návštívil, či zda vycházel z informací získaných od svých spolupracovníků, nevíme. V roce 1987 na Křinečské skály zavítal archeolog J. Waldhauser, který věnoval pozornost pouze nejnápadnějšímu z dochovaných objektů, nacházejícímu se na nejvyšší vrcholové plošině. Jde o tesaný objekt tvaru nepravidelného lichoběžníku o rozměrech 3 x 4 x 3,4 x 5,8 m a maximální hloubce okolo 1,7 m (bez písčité výplně cca 2 m), jež interpretujeme jako podvalí věžovité stavby. Movitý doklad lidských aktivit ve středověku přinesl teprve červen 1997 – dva fragmenty hrnčiny byly nalezeny P. Jenčem na vyvážce písku odtěženého při úpatí skály v souvislosti s výstavbou penzionu. V listopadu 2000 vytvořili autoři tohoto příspěvku skicu lokality, do které byly kromě výše uvedeného podvalí věže zaneseny i další tesané objekty nasvědčující vrcholně středověkému hradu. Asi nejdůležitějším se jeví rozpoznání tesaného žlabu, umožňujícího ukotvení obranné stěny (palisáda nebo tzv. polský plot). S těmito zjištěními byla seznámena veřejnost na přednáškách v České Lípě (2001) a v Mnichově Hradišti (2002). Detailní zmapování lokality s objevením řady dalších tesaných objektů původně dřevěného hradu bylo provedeno ve 2. polovině roku 2003 v rámci dlouhodobého vědecko-výzkumného projektu pracoviště archeologie a speleoantropologie Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, oddělení hydrogeologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Správy CHKO Český ráj „Kvartérní sedimenty pískovcové krajiny středního Pojizeří a Českolipska“.      Součástí výzkumu byla i menší sondáž v prostoru hradního jádra, z níž pochází kolem 500 středověkých nálezů - v naprosté většině fragmentů keramických nádob, ale ojediněle i kovové artefakty (zejména železný kroužek a podkovovitý olověný předmět s malou příměsí cínu). Zajímavým zjištěním jsou nálezy většího množství cizorodých kamenů. Představují místní čedič (jeho nejbližším zdrojem byla zřejmě 800 m vzdálená a dnes již vylámaná žíla), vodou ohlazené valouny různých forem obecného křemene nebo křemenné horniny. Pochopitelně se vyskytují kusy pískovce, vzácně také železivec. Nálezy jsou do konečného zpracování uloženy ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.      Podle rozboru bohatého keramického souboru můžeme v tuto chvíli zodpovědět otázku týkající se doby vzniku a existence hradu. Víme, že vznikl někdy ve 2. polovině 13. století (je tedy starší než Valečov a stejně starý jako blízké dřevěné pevnosti Hynšta, Staré Hrady, Drábské světničky a Klamorna), fungoval ve 14. století a snad i ve století následujícím. Zvláštní zmínku zaslouží ojedinělý, chronologicky poměrně citlivý nález většího fragmentu červeně malované konvice s třmenovým uchem a trubkovitou výlevkou, kterou datujeme do 2. poloviny 13. až počátku 14. století. Fragment představuje zjevně import z „vyspělejšího“ prostředí hrnčířské výroby; nejbližší známá dílna produkující od 2. poloviny 13. století světlé, červeně malované zboží se nacházela v České Lípě. S časovým zařazením staršího střepového materiálu plně koresponduje radiouhlíkové datování dvou vzorků zuhelnatělého dřeva (data po dendrochronologické korekci 1113 – 1307 n. l. a 1097 – 1363 n. l.), které provedla radiouhlíková laboratoř ÚHIGUG PřF UK v Praze (J. Melková). Jestli bylo opevnění u Křinče využíváno kontinuálně či bylo-li vícekrát obnovováno, nevíme. K lokalitě Křineč u Branžeže nejsou známy žádné dobové písemné prameny. Předpokládáme, že vznik hradu souvisí s kolonizací iniciovanou hradišťskými cisterciáky, ostatně ve stejné době byly založeny i okolní vsi Srbsko, Branžež a nejspíše i Zakopaná. Svým charakterem a volbou polohy hrad určitě plnil funkci správního sídla drobné šlechty. První zmínka o lokalitě pochází až z roku 1785 v Knize přiznávající obce Branžežské, kde čteme „vedle Skaly Křinecz“ a „Panska Skala jmenem Křinec, u Rybnika hrubyho Komarowa, neužitečna a nemieřena“.      Zástavba na úpatí skalního bradla je s jistotou prokazatelná až od počátku 40. let 19. století, s ní spojujeme i lomy na stavební kvádry, které zčásti zasáhly do prostoru předhradí. Bez souhlasu majitelů přístupových pozemků je tato historická památka nepřístupná a stejně jako na ostatní lokality na území CHKO Český ráj se na ní kromě zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči vztahuje i zvláštní ochrana daná zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zároveň se jedná o cennou botanickou lokalitu.      Za pilnou terénní asistenci na výzkumu v roce 2003 i následné archivní pátrání náleží velký dík panu ing. Josefu Dneboskému, CSc., za osobní účast a výpomoc děkujeme rovněž p. ing. Theodorovi Honickému z Kněžmostu (jmenovaní jsou dobrovolnými pracovníky historického oddělení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě). Poděkování za spolupráci patří také křinečskému chalupáři a pamětníkovi p. ing. Zdeňku Mrázkovi z Tanvaldu a majiteli penzionu Křineč (Zakopaná č.p. 14) panu Erbenovi. Za rentgenfluorescenční analýzu drobného olověného předmětu náleží poděkování prom. fyz. Jaroslavu Fránovi, CSc. z oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Připravili: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě a Správa CHKO Český ráj Autoři textu: Petr Jenč a Vladimír Peša Petr Jenč petrjenc@centrum.cz
Vytisknout článek | *Komentáře pozastaveny | Zobrazit komentáře
Komentáře k článku
Zobrazit všechny komentáře K článku nejsou prozatím žádné komentáře...

nejčtenější

doporučujeme

krátce ...