|
Vyšlo: 19.4.2004 Rubrika:
Cykloservis
Otázky bez odpovědí (Cykloturistika s otazníky III)
 Článek "Cykloturistika s otazníky - II." okomentovala paní Dr. Lenka Šoltysová, vedoucí Správy CHKO Český ráj. Stejným vyjádřením odpověděla na jeden z komentářů zaslaných k prvnímu článku. Čtenáře RajNetu prosím o trpělivost. Časté opakování není matkou moudrosti, spíše nudy. Napříště už nebudu obtěžovat dalším vyprávěním na téma cykloturistika. Považuji to za zbytečné. Posuďte sami. (Stanovisko Dr. Šoltysové je citováno tučně.)
Současná hysterie vyvolaná milovníky horských kol v kontextu s umístěním informačních cedulí na stezkách v Chráněné krajinné oblasti Český ráj s názvem STEZKA POUZE PRO PĚŠÍ je jen další ukázkou nepochopení, netolerance a prosazování zájmů jedné skupiny nad zájmy ostatních.
Současné ohlasy pouze reagují na zprávy o rušení cyklotras. Zprávy byly zveřejněny v krajských mutacích Mf Dnes a Práva, informace poskytla Správa CHKO. Uzavření těchto cyklotras je přinejmenším diskutabilní. Až ve druhém pořadí, pokud vůbec, je zmiňována instalace cedulí a je dávána do souvislostí s nedobrými podmínkami pro cykloturistiku v Českém ráji.
 Bez pochopení a netolerantně začala protěžovat jeden segment návštěvníků Správa CHKO, když dlouhodobě označuje cyklisty za škodnou a viní je ze všech problémů s turistickým provozem. Nejde o milovníky horských kol, jedná se o lidi, kteří mají rádi Český ráj a pohybují se po něm na kole. To je podstatný rozdíl. Ignoranti a hulváti se najdou v celém spektru návštěvníků, rozhodně se nevyskytují výhradně mezi lidmi na kolech, jak by se z četby novin mohlo jevit. Nedivím se, že řada cyklistů se takovými výroky cítí dotčena.
Je nejvyšší čas, aby Správa CHKO začala komunikovat s veřejností. Pro začátek by stačilo, aby nová opatření podrobněji zveřejnila v regionálním tisku, nebo na některém lokálním serveru a uměla je hodnověrně vysvětlit. Zákazy a vyhrožování sankcemi se jako prostředek komunikace nemohou setkat s příznivým ohlasem. To je ovšem něco jiného než hysterie.
Cykloturistika v Českém ráji se stala v posledních třech letech fenoménem, který určitě nikdo nepředpokládal. Koncem 90. let byly na území CHKO vyznačeny cyklotrasy ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj. Součástí bylo i umístění řady cyklozábran a cedulí s přeškrtnutým kolem na pěších turistických trasách.
Cykloturistika se v České republice prudce rozvíjí od poloviny 90. let, vývojový trend byl zcela zřetelný nejpozději na jejich konci. V nejobecnější rovině to souvisí s proměnami životního stylu. Údaje např. o dovozech a prodejích jízdních kol (rostly neuvěřitelným tempem bez ohledu na vysoký stupeň vybavenosti), nebo o vývoji v ostatních turistických regionech České republiky a v Evropě, byly volně k dispozici. Úvahy o cestovním ruchu v Českém ráji ustrnuly u vzorce spotřebního chování a trávení volného času z dávné minulosti.
Co zřejmě nikdo nepředpokládal, byla skutečnost, že klasičtí rekreanti změní program a automobil u rybníka doplní bicyklem. Nikoho nenapadlo, že se Český ráj stane místem cykloturistických dovolených. (Přesto Český ráj nedosáhl a ani nedosáhne parametrů např. Šumavy, kde dnes cyklisté tvoří okolo 80 % z letních návštěvníků.) To nic nemění na faktu, že od svého vzniku byla infrastruktura pro cyklisty v Českém ráji kapacitně a tématicky podceněna. Reálný stav zastírá ježdění po silnicích a všech použitelných cestách. To chce Správa CHKO změnit a pokud se jí to podaří, nevyjde z údivu.
V roce 2000 Sdružení Český ráj bylo iniciátorem podání žádosti o nominaci Českého ráje na Seznam světového dědictví UNESCO. V rámci této nominace se Český ráj stal středem zájmu cestovního ruchu.
Nemám k dispozici statistické údaje o domácím a příjezdovém cestovním ruchu v regionálním členění, ani o počtech přenocování v ubytovacích zařízeních. Přesto si dovolím tvrdit, že akviziční efekt oné žádosti, není až tak významný. Situace se pravděpodobně změní, bude-li zápis proveden, a projeví se především u zahraniční klientely.
Důvody vysoké návštěvnosti Českého ráje jsou tradiční. S výjimkou cykloturistiky se nijak nezměnily zhruba od 60. let minulého století. Když byla saturována poptávka a stabilizován zájem o zahraniční pobyty, projevil se opětovný příklon k domácím dovoleným, návrat na chaty a chalupy atd. Často je pobyt v Českém ráji využíván na okrajích sezóny ke kratší, tzv. druhé dovolené. To se odráží i v délce pobytu, nepřesahující obvykle 1 týden. V módě je aktivní trávení volného času. Mimo hlavní sezónu dominují návštěvníci ze spádových oblastí okolních tří krajů a z Prahy, kteří sem jezdí na výlety, za sportem a třeba na houby. (Účastníci autokarových zájezdů nejsou z našeho hlediska relevantní, protože se v terénu vyskytují velmi zřídka.) Návštěvnost zvyšuje marketingová podpora cestovního ruchu v Českém ráji, která odstranila informační deficit po změně poměrů a pak se soustředila na získávání nových návštěvníků.
V souvislosti se zápisem na seznam UNESCO zajímají návštěvníka v první řadě důsledky, které to pro něho bude mít. Očekávání jsou spíše pesimistická, protože se odvíjejí od téměř jistého zdražení všech služeb.
Sdružení i Správa nechaly zpracovat desítky studií, které analyzovaly nejen potenciál Českého ráje jako turistického regionu, tak především navrhly Strategii rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu v Českém ráji. Jednou ze studií byla i Optimalizace turistických a cykloturistických tras.
I kdyby sepsané materiály naplnily Národní knihovnu, praktické výsledky jsou zatím pro cykloturisty zanedbatelné. Opakuji klasický příklad: oficiální internetové stránky Českého ráje již léta v sekci cykloturistika nabízejí pouhé dvě cyklotrasy: Cesta rájem a Maloskalsko. Ty jsou mechanicky přenášeny na další weby s regionální tématikou. Čestnou výjimkou je RajNet, uvádějící Pojizeří, Kozákov a jednu okružní trasu. Další informace je nutné hledat na privátních webech. Oficiálně doporučovaná Cesta rájem prochází po některých cestách, které Správa CHKO hodlá zrušit. Považuji za hloupé po léta navigovat návštěvníky na jednu trasu a pak hořekovat, že tudy jezdí příliš mnoho lidí.
Chybí nabídka cyklotras, umožňující naplánovat jednotlivý výlet nebo program na delší pobyt a při tom navštívit různé přírodní a kulturní cíle. K mnohým z nich dodnes žádná trasa pro cyklisty nevede. Některé cesty takto označené jsou prakticky nesjízdné, nikoliv však vinou cyklistů. Nebyl zpracován a vydán cykloprůvodce pro Českém ráji atd. To všechno má být v turistickém regionu samozřejmostí. Informace a odpovídající infrastruktura při promyšleném zpracování ochraňují přírodu.
V listopadu roku 2003 Správa CHKO Český ráj po řadě konzultací, na četné výzvy obyvatel, majitelů pozemků, hospodářů a návštěvníků Českého ráje nechala obnovit zničené cyklozábrany a původní cedule nahradila novými. Při jednáních na začátku roku 2004 o stabilizaci cyklotras skutečně Správa CHKO doporučila nejkritičtější úseky značených cyklotras přehodnotit a navrhla i jejich přemístění do míst, kde by nedocházelo k závažným zásahům do přírodního prostředí. Řádově se jedná jen o několik kilometrů. Protože nedošlo k dohodě, Klub českých turistů odložil přeznačení cyklotras.
Zásahy do přírodního prostředí, pokud tomu rozumím, byla odůvodňována pouze likvidace stezky Nová Ves - Srbsko. U další se jednalo o možnost kolize s pěšími turisty (Valdštejn - Hrubá Skála) a u poslední o problematickou sjízdnost (Boseň - Valečov - Branžež). Správa má samozřejmě na vybranou mezi rušením cyklotras a stavěním zábran nebo zlepšováním cest a jejich struktury. Bez druhého se s nejvyšší pravděpodobností nesníží množství návštěvníků v ohrožených lokalitách. A to se všemi důsledky, které z toho plynou.
Otázky, které jsem si o rušení cyklotras dovolil položit, zůstávají nadále bez odpovědi. Považuji za zcela zoufalé, že s perspektivou na dalších 15 let má být zafixován současný krajně nevyhovující stav, neboť se chystá jen přemístění některých úseků. Pokud je tento postoj k problému výsledkem desítek studií, optimalizaci nevyžadují pouze turistické trasy.
Je velmi smutné, že v době, kdy by na zasedání Centra světového dědictví UNESCO se mělo rozhodovat o přijetí Skalních měst Českého ráje na prestižní Seznam, tak je uměle a zcela záměrně vyvolána kampaň proti Správě CHKO.
Tři články nejsou kampaň. Jedná se o reakci na kroky, které zveřejnila Správa CHKO. Je velmi smutné, že možným zápisem skalních měst Českého ráje na seznam UNESCO chtějí představitelé Správy CHKO omlouvat kontroverzní správní rozhodnutí.
Celé 20. století bylo tím nejkritičtějším obdobím pro přírodu. Jsme svědky mizejícího přírodního dědictví rychlostí, která děsí. Moc dobře víme jaké důsledky měly, mají a budou mít naše činy. My všichni rozhodneme o budoucí podobě Českého ráje, o tom co zanecháme budoucím generacím. Právě rozhodnutí o ochraně krajiny a přírody Českého ráje již v roce 1955 by nám mělo ulehčit, na kterou stranu se přikloníme.
Český ráj, prastará kulturní krajina a dílo mnoha generací, přečkal také budování socialismu. Veřejné i soukromé pozůstatky budovatelského úsilí na různých místech přetrvaly dodnes. Poškodila ho těžce zemědělská velkovýroba, necitlivé lesní hospodaření, těžební aktivity, kolektivní formy cestovního ruchu a mnohé jiné. V samé podstatě je ohrožován dalšími budovatelskými snahami. Jsme skutečně zodpovědní za to, co po nás v tomto kraji zůstane. Proto bychom neměli rozhodovat jednostranně a bez ohledu na následky, které tím vyvoláme.
Jan Štěpánek
info@vyletynakole.net
|
Region
Redakce
15.12.2013 4:47:50